úterý 23. dubna 2013

třitečky ... aneb báseň

Tak dneska bude ještě jeden příspěvek, ale tentokrát to bude jen taková básnička co jsem napsala společně s kámoškou ve škole, bohužel ještě nemá název (kdybyste chtěli, můžete do komentářů radit ;) ).

A už zase padáš, 
padáš a nevíš kam, 
letíš a nevíš jak.

 Záchrana mysli,
a nebo těla??
Srdce se zcelí,
už nejsi třeba.

Neplač krásko,
utři si slzy,
ona se vrátí,
všechny to mrzí.

Na jiném místě,
a v jiném čase,
má cenu žít??
Přemítáš zase.

S jedem v srdci,
a dýkou v zádech,
zlostí se plníš,
a zase spadneš.

Padáš a padáš,
kdo jen tě chytí??
Že by větřík??
Je konec tvého bytí...