středa 28. srpna 2013

Dreamlist, ebay, prázdniny, žárovičkové řetězy a DIY!

Juf, - tedy mělo to být něco mezi "Jé" a "Uf", takže prostě - Juf, už jsme nic nenapsala opravdu dlouho :D. A přitom mám věcí na srdci (možná spíš v hlavě) spoooustu :). Zase jednou mám alespoň představu o čem napsat :). Včera jsem se vrátila z křesťanského tábora a títmto se omlouvám Nikče S., že jsem (zase) nějak nebyla schopná uvěřit, ale co se dá dělat. Jinak je ten tábor vážně suprovej, protože jsme si konečně užily celej jeden tejden všechny "my" kamarádky (Týnka, Niki, Niky, Anee, Já, Linda a Míša, kterou jsem sice poznala až tam, ale je moc fajn :)). A na ty naše apokalyptický rozhovory ve "čtvrt na dvanáct" nikdy nezapomenu :). Tak to bylo k táboru a teď k tomu ostatnímu.
Pomalu, ale jistě propadám fenoménu

ebay a když tam nenajdu co hledám, tak aukro :). Nutně potřebuji hodinky a mám pocit, že jsem našla ty, co bych za ně dala...no...moc pěněz ne, ale snad právě proto mám štěstí, že stojej v přepočtu asi 60,- Kč :D. Jsou to takové ty přívěskové a kapku ve stylu "vintage". Nebudu
lhát, že bych na něco takového přišla sama, protože se opičím po kamarádce (Niky), jenže já je chtěla dlouho...jen jsem nevěděla, kde je sehnat. No, končím s výmluvami a vracím se k tomu hlavnímu. Takové
poněkud filozofické otázce k zamyšlení - Pokud si na e-bayi nebo aukru koupíte něco za minimální peníze a k tomu bez poštovného, nestojí pak prodávajícího to poštovné víc než to, co prodal?? Tohle by mi mohl někdo vysvětlit :D. Jinak mám taky v plánu si koupit (asi spíš na aukru) takovej ten nejobyčejnější mini Mp3 přehrávač, kterej se dá sehnat kolem 80,- Kč. Vzhledem k tomu, že už by to mohl být třetí přehrávač, který se rozbije, nehodlám do toho investovat moc pěněz, takže takto.
Vzhledem k minulému odstavci bych vám mohla připadat třeba jako nakupující internetový maniak nebo člověk s penězi na rozhazování, takže bych to ráda vyvrátila, protože na e-bay jsem poprvé "vkročila" včera a na aukro chodím jednou za půl roku, když se mi nic nedaří sehnat za slušnou cenu v kamenných obchodech a pobočkách.
A vzhledem k tomu, že opravdu nemám peníze na rozhazování, tak mám svůj "Dreamlist" věcí, které bych někdy moc chtěla, ale spíše se to nesplní (i
když u některých položek je to sporné...)
Takže - Můj Dreamlist:
1. Žárovičkové řetězy do pokoje (já jsem na tohle asi trochu ujetá, ale je to fakticky to hlavní, co bych si přála :D ).
2. Magnetickou bílou psací tabuli na stěnu do
pokoje. To je jedna z věcí, které asi nikdy nebudu mít, protože jsou docela drahé a protože by se mi zdi už asi nikam nevešla, ale je to skvělá učební pomůcka (alespoň pro mě...)
3. Kytara. To je asi docela pochopitelné, když má člověk rád hudbu a je to přání vcelku dost dobře splnitelné, protože táta, který narozdíl ode mě, na kytaru umí hrát, uvažuje o její koupi, jako o společném dárku k Vánocům (Jupí :) ).
4. Zrcadlovka. To je zase věc, kterou si ani nepřeju nějak hoodně, protože nejsem tak dobrá fotografka, aby mělo cenu mi kupovat zrcadlovku, nebo vůbec ějaký pořádný foťák :D.
5. Tady jsem měla dvě věci, ale potom jsem si uvědomila, že je ani moc nechci a vlastně ani moc nepotřebuju (hlavně tu první...). První je minirepráček k telefonu a tak, jenže k čemu by mi vlastně byl, kromě toho, že moc pěkně vypadá? A druhá je "Multiadaptér" ke sluchátkům, i když já bych to osobně nazvala nějak jinak, každopádně jde prostě o rozdvojku a nebo rozbočku s pěti výstupy ke sluchátkům, což mi nejdřív připadalo jako geniální věc, ale potom jsem narazila na to, že by to napětí taky ten mobil, nebo počítač, kam to budu připojovat nemusel snést, takže z toho asi také nic
nebude :P.
6. Jako šestou věc jsem měla ony přívěskové hodinky a jsem ráda, že si je budu moct koupit, tak trošku i jako důkaz, že některé sny se plní :).
7. Jednou bych si fakt hodně přála nějakou veeelikou knihovnu u stěny pokoje, ale to až budu dospělá a budu bydlet někde jinde a tak...
Víc věcí zatím nemám, jako ty, které bych opravdu moc chtěla, nebo potřebovala a myslím, že i tohle bohatě stačí :).
Další věcí, o které jsem chtěla napsat je DIY, totiž Do It Yourself, v překladu udělej si sám. Jsou to různé drobnůstky, dárky, bytové doplňky a různé věci, co člověk potřebuje a podobně a docela dobře se to dá spojit s heslem Be creative every day, což je skvělá věc :). Existuje spousta "DIY" blogů, kde se dá najít skoro všechno co potřebujete. Výzdobu pokoje, upravit oblečení, sestavit stojan a nebo prostě spousta užitečných a občas neužitečných věcí, které se dají vyrábět, když se člověk nudí :).
Z toho mám v plánu v blízké době (dneska) motýlky z papíru, které půjdou (= poletí) na dveře a nebo na stěny pokoje. Je to tak neskutečně primitivní, až se divím, že mě to třeba nenapadlo - jednoduše si vyrobíte šablonu, kdo stejně jako já absolutně neumí kreslit motýly, najde si na internetu nějakého osově souměrného motýla a obkreslí ho (opatrně!) z obrazovky :D. A potom se už jen vystřihuje a vystřihuje, motýlci se v půlce přehnou a můžeme je lepit na stěny nebo dveře :). Vypadá to moc pěkně
a je to zatraceně jednoduché!
Z těchto věcí jsem měla taky v plánu natahat u stropu svého pokoje šňůry (jenže nevím z čeho)  a a ně kolíčky připevňovat různé fotky, dopisy a vůbec vzpomínky z léta a podobně. Celou tuto akci ale odkládám, protože nemám ani dřevěné kolíčky, ani nějakou dostačující šňůru :P.
Protože mám pocit, že poslední dobou nějak opomíjím knížky, tak jsem se včera večer pustila do druhého dílu ze série Nástroje smrti - totiž Město z popela a doufám, že se dneska dostanu dál a mimojiné taky zítra s Týnkou vyrážím do knihovny (a možná i do Levných knih...jako bych snad neměla co číst :D ).
Pro dnešek toto bude asi vše, i když bych ještě klidně mohla dál psát o táboru, nebo o tom, jak jsem zkoukla celej seriál 4teens, když jsem ležela (bodejť by ne, když má jen 7 dílů...), nebo o tom, že někdy určitě naplánuji zkouknutí všech dílů Harryho Pottera za sebou v "Potterovském" maratonu, nebo o tom, že jsem nedávno dočetla knihu Milion Sluncí a nemůžu se dočkat konce téhle úžasné trilogie, nebo o tom, že budu šít sukně, nebo o tom, že....
No a takhle bych tu mohla být do zítra, takže pěkný zbytek prázdnin, a že už to taky jsou jenom 4 dny :).

čtvrtek 15. srpna 2013

15.8.2013

Takže Ahoj,
už je to desátý den, co jsem nic nenapsala a měla bych se stydět...Takže to je asi hlavně důvod, proč píšu, jelikož z hladu a pravděpodobně z prášků (mám od doktorky dietu...) mám úplně vygumovanou hlavu, tak se divím, že jsem vůbec schopná poskládat těhle pár vět :). Myslím, že vědět, co mi vlastně je, asi moc nepotřebujete, protože jsem pravděpodobně někde chytla jen nějakou lehkou letní virózu, takže to nehodlám dál rozebírat ;).
Měla jsem (už asi týden) v plánu vytvořit napůl blogerský a napůl knižní projekt - tedy blogerský projekt o knihách. Měl se jmenovat Dvouměsíční knižní výzva (nic lepšího mě nenapadlo...) a jak jsem sama uznala, pro mě a moje kamarádky by to asi opravdu byl "záhul". Projekt byl totiž o tom, že v nějakém časovém úseku (třeba týden) bylo za úkol přečíst knihu, která...a tam už to (doufám) bylo zajímavější :). Jenže, když jsme potom zvážily školu a to prvotní rozjezdové školní bláznění, usoudila jsem, že by to asi nešlo, takže Dvouměsíční knižní výzva se odkládá na neurčito a je dost dobře možné, že se za pár měsíců z "neurčita" nějak plynule stane "nikdy"...Toť jen taková poznámka k mým bláznivým plánům a projektům :D.
Dále se musím přiznat, že se už opravdu těším na školu, já nevím, ti blbečci ve třídě mě vždycky strašně štvou, ale pak v návalu nostalgie a sentimentality si řeknu, že celkově nejsme zas až tak špatnej kolektiv...(I když si občas opravdu nejsem jistá, jestli by byl někdo ochotnej zachránit svýho spolužáka kdyby se já nevím..., třeba topil ). Toť tedy k naší třídě a na školu jako takovou se docela těším, no jo, vážně mi začíná škola chybět...teda ta naše škola, kdybych se měla vrátit třeba na základku, tak bych tak nadšená nebyla...:P
(Tímto nijak nechci urážet lidi z mě bývalé základky, pamatujte, svoboda slova...)
Když jsem byla u těch knížek, tak jsem si vzpomněla, že už dlouho jsem sháněla Město z kostí (The mortal instruments: City of bones). Napsala ho Cassandra Clare a už asi před rokem, nebo možná dřív, ho četla moje kamarádka. Na její doporučení jsem si to tenkrát taky půjčila, ale jelikož jsem na to nějak neměla náladu, tak jsem Město z kostí, po přečtení prvních dvou vět, zase do knihovny vrátila (tímto se omlouvám své kamarádce, jak jsem mohla být tak hloupá, aneb mám pocit, že ty skvělé knihy vždycky objevíme v tom, k čemu jsme byli na začátku skeptičtí, nebo jsme to rovnou zavrhli...zvláštní...). Jak už to tak u mě ale bývá, přečetla jsem si pár recenzí, protože jsem si tu knížku pamatovala a když jsem zjistila, že jsou všechny kladné, do knížky jsem se pustila i já.
Momentálně jsem  v Nové Říši (kdo se díval na televizi, možná ví, že se tu včera konal pohřeb Františka Dohnala - prvního hejtmana Vysočiny...ne, že bych se o to snad nějak moc zajímala...), kdyby někdo nevěděl, tak velká blízká města jsou tu Telč (památka UNESCO), nebo Dačice (první kostka cukru....škoda, že ten mám v rámci diety taky zakázanej...). Jsme tu pořád na  dovolené na kolech, ale vypadá to tak, že já už od neděle ležím v posteli a rodiče mi vozej pohledy...nu což...(Takže z té Telče znám akorát polikliniku a lékárnu...). Abych se dostala vlastně vůbec k tomu, co jsem chtěla původně napsat - totiž, že vzhledem k již zmíněné posteli nemám jedinou šanci se snad třeba dostat do místní knihovny (Mohla bych třeba zkusit vyžebrat nějakou knížku k půjčení na máminu občanku, co říkáte?? :D), nebo do knihkupectví, tak jsem vyzkoušela další možnost, a to, že jsem si Město z kostí stáhla jako pdf. (Což nehodlám dál rozvádět, jelikož v těchto věcech nejsem žádný expert a taky error 404 může mít jen debil a jestli tohle někdy bude číst ten, kdo toto kdysi prohlásil, tak se asi bude smíchy válet po podlaze, i když ač to zas tak dávno není, uznávám, že moje blbost opravdu někdy nezná mezí...:D ). Jedinej problém je, že když takhle čtu na počítači, tak nemám takovej ten pocit "kolik jsem toho přečetla" podle stránek, což u normální knížky vidím. Takže jsem si ani nevšimla, když jsem se dostala nakonec (ale kdo ví??, třeba by to s knížkou bylo stejně...). No, takže dneska to vidím asi na Město z popela a nebo možná Nádherný zmatek (Kami Garciová a Margaret Stohlová), který jsem vždycky (a to jsem si ho z knihovny půjčila už třikrát) dočetla jen do půlky. To mě taky přivádí ještě k jedné knížce, která byla zmiňovaná hned v prvním díle této zaklínačské série (Nádherné bytosti) a taky hlavně ve filmu, a tou je Jako zabít ptáčka od spisovatelky Harper Lee. Tahle knížka je v Americe (aspoň myslím) brána jako klasika, a je hodně známá (a taky pravděpodobně ta nejrozporuplnější a nejzakazovanější...), kdežto u nás o ní moc neslyšíme. Když jsem o ní v knížce a ve filmu pak četla a slyšela, řekla jsem si, že neuškodí, když si ji přečtu. Říkala jsem si, že si ji půjčím v knihovně, jestli ji budou mít, ale když jsme se minulý týden (když mi ještě bylo dobře), byli na kolech podívat do Žirovnice, v jejich knihovně (která je mimochodem na nádvoří jejich zámku stejně jako jejich ZUŠka - moc pěkné :) ), jsem našla polici s vyřazenými knížkami a mezi těmi všemi naprosto nic neříkajícími tituly, jsem si všimla právě Jako zabít ptáčka. Řekla bych, že je to lepší suvenýr než nějaká pamětní mince, nebo něco podobného - tím nechci urážet nikoho, kdo je sbírá...
Dneska se "na vlastní riziko" vydávám na výlet do "té" Telče autem, protože se zdá, že už je mi líp, takže se s vámi tímto loučím :).

pondělí 5. srpna 2013

Čarodějnice z Hex hall (Rachel Hawkins)


 Čarodějnice z Hex hall
Stručný děj:
Sophie Mercerová je 16-ti letá čarodějnice, která o tom moc dobře ví. Kouzlit umí od dvanácti let a "zdědila" to po svém otci, který je také kouzelník. S ním, ale Sophiina matka už dlouho nežije a ona sama čarodějnic není. Proto Sophie od mala žije ve světě lidí, chodí na lidské školy a o "tom druhém" světě prakticky neví vůbec nic, přestože by do něj měla patřit.
Když ale jednou chce pomoct spolužačce získat na ples kluka, dopadne to fiaskem, které zahrnuje zdemolovaou jídelnu. Sophiin otec s matkou se nakonec domluví na tom, že Sophie pojede do Hecate hall, což je vlastně jakási "polepšovna" pro víly, lykantropy, kouzelníky a čarodějnice, jo a taky pro jednoho upíra - upíra s naprosto očividnou závislostí na růžové barvě. A právě tenhle upír - tedy vlastně upírka se stane Sophiinou novou spolubydlící.
Spoilerová část:
O Jenně - upírce, se ve škole šíří pomluvy, že zabila svou někdejší spolubydlící Holly. Sophie, ale nepochybuje o tom, že to jsou opravdu jenom pomluvy a s Jennou se skamarádí.
A tak se za prvních pár dnů stihne skamarádit s vyvrhelem školy, zamilovat se do nejhezčího kluka na škole a ještě s právě tím klukem dostat trest - uklízení ve sklepě, a zvorat skoro všechno, co může.
Neví totiž skoro nic o vílách a lykantropech a, což je hlavní problém - o čarodějnicích. Hned první den ji navštíví "trojice" - tři starší dívky - temné čarodějnice, které chtějí, aby se přidala k nim do covenu, protože prý je taky temná čarodějnice. Ale co je to vlastně temná čarodějnice?? Tahle a ještě spousta odpovědí se rojí kolem a Sophie se s nimi bude muset poprat.
 A když pak umírá další studentka a Sophii se začně zjevovat její prababička, je jasné, že je zaděláno na slušnou zápletku.
Konec spoilerové části.
Můj názor:
Tuhle knížku mi půjčila kamarádka a já jsem ji už dřív někde určitě viděla, ale neměla jsem zdání, o čem to je. Potom jsem zjistila, že je to trilogie a že je to o čarodějnici. A příběhy o čarodějkách mám ráda a trilogie taky - není to moc, a není to málo :). Tak jsem si ji přečetla. A mile mě překvapila.Možná i víc než to, jen je škoda, že je docela krátká :). Každopádně doporučuji každém, kdo rád čte o čarodějnicích, vílách, lykantropech a podobně. A kdo ne, tak ať si ji přečte taky! ;)
Postavy: 
Sophie - nemá ráda, když se jí tak říká. Prostě jenom Sophi. Ale nedivím se jí :). A jinak je to docela fajnová holka a chápu, že chtěla své spolužačce pomoct s klukem na ples. Jen se jí to prostě...nepovedlo. No, prostě jsem si s ní docela sedla, a její rozhodnutí mi nijak moc nevadily.
Jenna - Jennu si zamiluje každej. Kdo by nezbožňoval upíra se závislostí na růžové barvě?? Je to ale taky faj kamarádka a myslím, že bude všem sympatická :).
Elodie - od začátku strašná mrcha, ale ak už to tak bývá, tak se na konci docela vzpamatuje a nevím co by vlastně Sophi bez ní dělala :).
Archer - rozhodně moc pěknej "hlavní hrdina", ale trochu jsem z něj zmatená a předpokládám, že v dalších dílech se toho kolem něj víc dozvíme.

Je tu i spousta jiných postav, ale myslím, že pro ty budu mít prostor v dalších dílech ;).
Celkové hodnocení: 4/5.
Jo a obálka - tak ta mi přijde úplně skvělá!!

Divergence (Veronica Roth) - recenze

Divergence

Jedna volba
rozhodne o tvých přátelích
Jedna volba
určí tvou víru
Jedna volba
předurčí tvou oddanost - navždy
Jedna volba tě změní!
Stručný děj:
Hlavní hrdinka knížky je šestnáctiletá Beatrice, která žije v Chicagu v budoucnosti. Chicago je oplocené velké město a nikdo netuší, co je za hranicemi a možná to a ni nechce tušit. Město přežívá pomocí systému frakcí, kterých má pět. Zde se naskýtá otázka, jestli to spíše nejsou ty frakce, které řád města ničí, ale vraťmě se k ději. 5 frakcí - Neohroženost, Mírumilovnost, Upřímnost, Odevzdanost a Sečtělost. Lidé se rodí do určitých frakcí, ale i tak mají ve svých 16 - ti letech možnost rozhodnout se, kam chtějí patřit - většina zvolí mateřskou frakci. (No chtěli byste bez pádného důvodu opusit rodinu, přátele a přizpůsobit se úplně novému způsobu života??). Beatrice má tedy nyní možnost vybrat si. Obřadu volby předchází talentové testy - to je simulace, podle které dostane každý doporučení pro určitou frakci. Ano, člověk se může rozhodnout i jinak, protože talentové zkoušky mohou rozhodnutí ovlivnit, ale nemusí.

Tady bych měla skončit, protože zde nadchází nejdůležitější část snad celé trilogie a kdybych ji prozradila, nestálo by za to ji číst. Jediné co vám povím, je, že jestli jste jako já, tak vás...no překvapí její rozhodnutí a ještě více výsledky jejích talentových zkoušek.

Můj názor: 
Knížku jsem několikrát viděla v různých knihkupectvích a hodněkrát na stránkách COOBOO (ach, moje oblíbené nakladatelství...), ale byla jsem k ní skeptická, protože mi přišla přeceňovaná ("Copak může být nějaká knížka fakt tak skvělá?!?"). Jenže když už jsem opravdu vůbec neměla co číst, naskytla se tu možnost přečíst si ji, a tak jsem si ji (sice s hlavou plnou předsudků a skepticismy, ale přece..) půjčila z knihovny. No, kdybych tu měla rozepisovat, jak mě příběh pohltil, jak jsem měla pocit, že větší výpadek mého mozku jsem nezažila, když jsem si myslela, že to bude další příšerná slátanina typu Mayské proroctví (můj názor...), nebo jak jsem si ji nakonec prostě musela koupit, byla by to kniha sama o sobě. Faktem tedy ale je, že Divergence se umístila na prvním místě mého žebříčku knih a její pokračování - Rezistence, je úplně stejně skvělé (ale o tom jindy..).

Postavy:
Beatrice - milá, malá dívka, která si vůbec není jistá tím, kdo vlastně je a kam vlastně patří. Je mi hodně blízká smyslem rozhodnout se a neuhnout z cesty a nevím proč, ale představovala jsem si ji vždycky jako brunetku - ačkoli má být bolndýna...

Čtyřka - každému jistě rychle dojde, že to není jeho pravé jméno, to tu ale prozrazovat nebudu, protože, to je něco co mi přišlo úplně skvěle vymyšlené a scéna, kdy se ho Beatrice dozvídá, je také dokonalá :). Když odbočíme od jména, je to naprosto suprovej kluk, jak vzhledem, tak povahou. Nechápu jak jsem mohla mít nějakou mužskou postavu radši... :3

Christina - skvělá kamarádka, umí rozesmát a i když to vypadá, že se k Beatrice otočí zády, neudělá to a zůstane prostě fajn.

Will - bezva kluk, myslím, že neprozradím zas tak moc, když napíšu, že si myslím, že jim to s Christinou fakt sluší, teda spíš slušelo, ale to už zase prozrazuju moc...Je milej, hodnej, ochotnej bránit své přátele.

Eric - od prvních kapitol hajzl, chlap, kterej vás nechá zastřelit, protože se mu chce...Při čtení jsem měla chuť mu zakroutit krkem...

Další postavy jsou důležité spíš v Rezistenci takže o těch později.

Celkové hodnocení 5/5.

Oblíbená část:
 Znovu se podívám do jámy. Na bledých rukou mi vyskáče husí kůže a udělá se mi špatně. Jestli neskočím teď, neskočím nikdy. Ztěžka polknu. 
Nemyslím. Prostě se zhoupnu a skočím. Vítr mi sviští v uších, země se mi řítí vstříc, je čím dál větší, čím dál mohutnější, nebo se spíš já řítím k zemi a srdce mi buší tak rychle, až to bolí, a každý sval v těle se mi napíná a síla zemské přitažlivosti s sebou táhne i můj vzpouzející se žaludek. Obklopí mě stěny skruže a ponořím se do temnoty.


neděle 4. srpna 2013

Dovolená a zase knížky a knížky :)

Ahoj,
celá hýřící optimismem jsem se rozhodla zase něco napsat, protože kdybych nebyla optimistická....no...prostě by to jinak nešlo...Takže, už jsem odjela od babičky (zní to dost divně..) a teď jsem na dovolený s kolama a s rodičema :). Po dnešku mi únavou hlava div nepadá do klávesnice, ačkoli vzhledem k počtu ujetých kilometrů jsem zděšená, jak můžu bejt po takovým malým výletě vůbec unavená...
Ale když bych to měla shrnout, byl to moc pěkný výlet - podívali jsme se na rozhlednu, projížděla cestami v poli plném chrp (mé oblíbené květiny..) a domů jsme se vraceli z kopce ;).
Dneska ráno (ještě před odjezdem na kola) jsem se (konečně) zaregistrovala na Goodreads. Už to bylo potřeba - všechny ty odkazy na dobrý knížky na nějaký anglický stránky, který neznám. No, a teď už je (snad) znám :).
Omluvte prosím mé kostrbaté věty a formulace, nejsem zrovna ve formě (jaky by to snad někdy vypadalo, že jsem :D ).
Tohle je jedna z těch anglických :).
Když už jsem u těch knížek, tak jsem narazila na spoustu dalších, skvěle hodnocených knih (jojo, goodreads...), který bych si ráda přečetla, jenže mám pár problémů - většinu těch knížek v knihovně nemaj, některý ani nevyšly v češtině a moje angličtina není dostačující k jejich přečtení (fakt, jsem mizerná...), no taky nemám dostatek financí ke koupi knížek a když už bych si chtěla nějakou koupit, tak bych nevěděla, kterou...:D. No a aby to nebylo jen o tom, že vykládám o svý prázdný knihovničce, tak alespoň knížka na ukázku:
 Beautiful disaster - Krásná katastrofa (Jamie Mcguire)
 - vyšla v češtině a tuhle si asi i koupím :)
 No, pro dnešek už asi budu končit, opravdu už mi skoro padaj víčka a taky dávaj Četnický humoresky :)
Šárka