čtvrtek 26. června 2014

Vyrábím: Prstýnek se srdíčkem

Ahoj,
možná někdo z vás už zapomněl (nebo to nikdy vlastně nevěděl), že tenhle blog je měl být i kreativní. Ovšem jak to začalo, tak to i skončilo, a to jedním jediným tutoriálem na výrobu lapače snů (ale zase na druhou stranu jsem na něj patřičně hrdá - celá výroba + focení + článek, to všechno dohromady mi zabralo celý den :D ).
Od té doby se tu objevují (v poslední době spíš moc neobjevují, no...) články spíš o knížkách, o tom co dělám a o cestování (heh).
Takže to dneska hodlám trochu napravit. Sice netuším, jestli to někoho bude zajímat, protože většina z vás, kteří se občas zavítají jste spíše z knižní blogosféry, ale za pokus to stojí a hlavě mě to baví :D.
A věřím, že jste všichni knihomolské, ale také kreativní duše ;).



Prstýnek se srdíčkem
Potřebujete:

  • drátek (cca 0,6-0,8mm)
  • štípací kleště
  • ketlovací kleště (kulaté)








1. Uštípneme se kousek drátku a vytvoříme z něj základní kroužek obtočením okolo něčeho válcovitého (třeba víčka od laku na nehty :D).


2.  Uštípneme si druhý kousek drátku (na třetím obrázku) a z něj vytvoříme srdíčko.


3. Uštípneme přebývající drátek.


4. Na jednom konci kroužku, který jsme si předtím vytvořili z drátku uděláme "kličku" - do ní přichytíme jednou strnou srdíčko, poté prostrčíme druhý konec srdíčkem a uděláme druhu kličku.


Hotovo!

To samé se dá ještě udělat s osmičkou jakožto "nekonečnem", myslím ale, že popis postupu by už byl zbytečný :). 
Jinak mi nezbývá, než doufat, že se vám prstýnek bude líbit, že je můj "návod" (ehm, ehm) aspoň trochu srozumitelný a že si prstýnek třeba i vyrobíte :).

Matty :).

neděle 22. června 2014

Červen 2014 aneb vykecávačka.

Ahoj,
musím přiznat, že poslední měsíce jsem se s aktivitou zrovna nepřetrhla, ale na druhou stranu je to hlavně kvůli tomu, že jsem pořád někde na cestách nebo se učím (haha) nebo se chystám na různé akce. I když teda čas na článek jsem si najít mohla...
No, a tak jsem tady! A abych se tak nějak omluvila (a protože nemám žádný nápad na jiný článek), dozvíte se, co jsem vlastně celý červen dělala :). Snad mi tu sebestřednost odpustíte.


 Byla jsem v Praze
S Anee jsme se vypravily na úžasnou výstavu tvorby Tima Burtona, která byla opravdu nezapomenutelná, ale bohužel se zde nesmí fotit, takže fotky máme jenom u vchodu :D. Ale pokud hledáte nějaký tip na víkend, tak Tim za to rozhodně stojí! - Větší info o výstavě naleznete ZDE.
Balónový kluk před vchodem & já, když neohrabaně pózuji před proužky


A samotný vchod :)
A když už jsme tam byly, tak jsme se stavily v muzeu voskových figurín, které je doslova za rohem :). Výstavu Tima to sice nepřekonalo, ale i tak se některé postavy povedly :).

Salvador Dalí & Albert Einstein
Anee s Georgem Clooneym :)

Byla jsem na škole v přírodě
Nojo, jsem (a ještě dlouho budu) dítko školou povinné a i když do školy chodím ráda (nojo, vážně...), na tyhle hromadné akce moc nejsem. Naštěstí ale Nebákov, kam jsme už podruhé vyrazili, překonal má očekávání a když celý týden shrnu, bylo to hodně fajn. Fakt jo :). Klíďo bych jela znova :).

Výhledy byly krásné & Nezapomínáme se muzikálně obohacovat ani v přírodě ;)
Nikča s labutí & Nikča se "oplauje" na podlaze v chatce :D
Dovoluji si vám představit - Frogo the Frog
Anee - "Aliens or heaven?"

Moje sbírka západů a východů slunce

A knížky?
V pátek jsem se byla podívat v knihovně a naštěstí, díky tomu, že jsem neměla moc času, jsem si zvládla půjčit jenom čtyři knížky. I když by se asi hodilo dodat, že další čtyři jsem ještě měla doma :D. 

Knížky z knihovny
Taky jsem se v týdnu stavila v Levných knihách a zjistila, že jim přišla spousta nových knížek a mezi nimi i Ready Player One, což právě čtu :).
Ready Player One (Ernest Cline)
Tak nějak celkově knížky, které jsem tenhle týden z nějakého
důvodu měla v ruce (což neznamená, že jsem je přečetla).
Ve čtvrtek jsme také jakožto sbor našeho gymnázia zpívali na svém vlastním koncertě, což byl úžasný zážitek, ale o tom asi až v příštím kratším článku i s nahrávkou z koncertu (pokud se mi ji podaří někde sehnat). 

Zatím se mějte krásně, 
Matty :).
Follow my blog with Bloglovin

sobota 14. června 2014

5 důvodů, proč jsem asi jediný člověk ve vesmíru, který nemá rád léto.

Ahoj,
a ještě než si začnete ťukat na čelo - ne, nejsem divná (nebo možná jo?). Jenom se prostě na léto netěším a nikdy jsem se netěšila. Jednoduše mám moc důvodů, proč nemám léto ráda. Nebo spíš vím o spoustě věcí, které mi léto znepříjemňují. Ale protože mě většina lidí nechápe, rozhodla jsem se, že o tom něco napíšu :).

1. Šílené teplo
Začnu s prvním, naprosto očividným důvodem. V létě je prostě moc vedro na to, abych mohla cokoli dělat tak, jak bych chtěla. Spousta lidí to má nejspíš naopak, ale ve mně vedro, teplo, horko nebo jakákoli jiná definice teplot vyšších než 27°C evokuje chuť spát. A nejhorší to je, když se na obloze nehoupe ani jeden jediný mráček, sluníčko nemilosrdně pálí a o svěžím větříku si můžeme nechat jenom zdát. Takové dny nesnáším a právě tehdy jsem vždycky nejvíc unavená a to ani nemusím dělat nic náročného.

2.Hmyz
Brouci, mravenci, vosy, sršně, komáři a můry. Myslím, že tohle musí vadit snad všem. Včely akceptuji, kvůli květinám, stromům, medu a však víte, jak to je..., ale všechen ostatní nepříjemný, dotěrný hmyz, který má chuť mě oždibovat zrovna v té nejnepříjemnější situaci mě vytáčí. A nebo když si krásně ležím někde u vody, teploty vzduchu jsou přijatelné, trošku fouká vítr a jediné, co mi to kazí jsou komáři. Ble :D.


3. Samota
Je to asi zvláštní, vzhledem k tomu, že většina lidí považuje léto za čas přímo určený k seznamování, sbližování a trávení času s přáteli, ale pro mě je léto období, kdy jsem nejvíc sama. Tím myslím od ostatních lidí v mém věku, protože většinu léta trávím s rodiči (vyjma dvou týdnů tábora, na který se vždycky hrozně těším, a který představuje jediný světlý bod). Neříkám, že mi vadí být s rodiči, ale po nějaké době mi vždycky začne chybět někdo z kamarádek, s kterými bych mohla probírat seriály, knížky (i když to s tátou občas docela jde), kluky (jejich) a další pubertální ptákoviny :).
Naštěstí tento bod většinou zvládnu vyřešit přes komentování článků na jiných blozích :D.

4. Nemožnost plánovat akce
Tímto bych chtěla ještě trochu doplnit minulý odstavec. Protože zatímco já dřepím doma, ostatní mají v létě vždycky nabitý program. Takže má osobní snaha o pořádání stanování, přespávaček, ježdění na výlety a podobných akcí se vždy ztratí v pozadí skautských táborů, týdnů u moře, rodinných dovolených a podobných akcí, které se nedají přesunout a jsou důležitější.

5. Spousta volného času
Myslím, že takovýhle důvod asi nikdo moc nečekal, ale pro mě je docela zásadní. Každý může namítnout, že právě když mám spoustu času, budu hodně číst, šít, malovat, konečně budu častěji jezdit na kole a tak dále, jenže u mě je to naopak. Místo toho většinu volného času strávím prokrastinací u seriálů nebo nějaké jiné kontraproduktivní činnosti. A potom si vyčítám, proč jsem ten den něco neudělala.

Ale abych nebyla tak pesimistická a abyste pochopili, proč tenhle článek, plný mých sebelítostných výlevů, píšu, musím uznat, že na létu jsou i dobré věci. Třeba koupání, zmrzlina nebo sukně (i když u toho posledního asi nejsem úplně ten člověk, který to nejvíc ocení). Takže doufám, že když jsem si tady vypsala všechny věci, které mi léto zošklivují, pomůže mi to se s nimi nějak vypořádat. Tak, aby to letošní léto nebylo nudné a abych se na to následující těšila :).

P.S.: Doufám, že jste byli před přečtením tohoto článku hodně pozitivně naladěni, tak, že jsem vám léto nezošklivila :) :D, jinak se vážně omlouvám. Snad trochu pomůžou alespoň ty pozitivní obrázky :).



A ještě něco - Máte vy nějakou věc, zvyk nebo činnost, kterou si užíváte v létě a také díky ní se na léto víc těšíte? Uvítám jakýkoliv tip ;). 
Matty :).

čtvrtek 5. června 2014

When nothing goes right...go left!

Ahoj,
předevčírem jsem měla takový ten den, kdy se mi prostě od rána nic nedařilo...No dobře, zas tak špatný den to nebyl, ale stejně. Všechno to začalo už dopoledne...

  • I přesto, že jsem si na krk pověsila můj vlastnoručně vyrobený amulet pro štěstí, zvládly jsme ještě v ranních hodinách úspěšně projet volejbalový turnaj, pořádaný v rámci místních sportovních her. Počkat, vlastně jsme ho neprojely - byly jsme přeci předposlední.
  • Cestou domů v autobuse nebylo jediné volné místo. Chápu, že to může vypadat jako prkotina, ale věřte, že to vážně dokáže naštvat...(Zvláště, když jste zrovna v polovině napínavé kapitoly čtvrtého dílu Pokrevních pout...)
  • Vzápětí se potvrdilo moje přesvědčení o tom, že si opravdu potřebuji osladit život, když se mi v naší malé samoobsluze utrhl ten dlouhý popruh u tašky...Já vím, nemám v ní nosit těžké věci, jako bych to snad předevčírem neslyšela snad stokrát...
  • Doma jsem si sedla za klavír a úspěšně se rozloučila s nadějí, že to na postupovkách v ZUŠ zahraji alespoň trochu důstojně, když jsem tu pitomou stupnici nebyla ani potřetí schopná zahrát bez notových chyb až do konce...
  • Uvařila jsem si čaj a hned vzápětí se jím opařila, když jsem si dovolila se ještě jednou kouknout, co že se to všechno mám naučit na pololetní písemku z matematiky (O tom, že jsme ještě psali slohovku z francouzštiny ani nemluvě...)
  • Aby ten večer nebyl zas tak moc poklidný, těsně před tím, než jsem chtěla jít spát, jsem si vzpomněla, že jsem vlastně ještě měla napsat a poslat protokol z chemie z minulého úterka, který už vážně netuším, kdy jsem vlastně měla odevzdat...
  • A protože se mi ten den vesmír rozhodl ukázat, že vždycky může být ještě hůř, sotva jsem zmáčkla vypínač, praskla mi žárovka...Ale to aspoň nenosí sedm let smůly :).
Nakonec jsem ale matematiku napsala docela dobře, postupovky jsem udělala a tašku si opravila...
Takže kdo ví, třeba prasklá žárovka znamená naopak jeden den štěstí ;).


Taky máte občas dny, kdy už nevíte, jestli se máte smát nebo plakat? A co se vám naposledy stalo tak nepříjemného, že vám to dokázalo otrávit celý den? :)
Matty :).