středa 31. prosince 2014

Tomorrow, every memory is gonna be one year older

Ahoj,
tak dnes je tu poslední den tohoto roku! Silvestr! Já osobně bych tedy asi byla nejradši, kdybych mohla Nový rok oslavit se svými kamarádkami, ale to nejde, protože každá máme jiný, rodinný program. Ale strávit Silvestr se svou rodinou je samozřejmě taky fajn. :)
Loni jsem psala seznam předsevzetí na rok 2014 a možná by dokonce bylo vtipné napsat, co jsem dodržela a co ne, ale včera jsem měla takový ohromně nostalgický den a chtěla bych toho využít. :)

V pokoji mám na stěnách nástěnky, na které si v průběhu roku připínám různé útržky, památky, fotky, pozvánky, pohledy a tak podobně. Teď mám tři a vážně nevím, co budu dělat v příštích letech, protože další už nemám kam pověsit a přesto bych se jich vážně nerada vzdala. Ale včera jsem si je všechny prohlížela - hlavně tu z roku 2014 a vzpomněla jsem si na spoustu vtipných nebo hezkých chvílí. A napadlo mě, že by možná nebylo do věci si je sepsat. Abych, až mi jednou bude smutno, měla, kam se kouknout. :)

Je mi jasné, že většinu lidí, které se tu objeví nebudete znát a smysl některých vět vám asi bude unikat, protože v některých jsou možná aniž bych si to uvědomovala, ukryté soukromé vtípky nebo situace, ale to tomu dodává to kouzlo. :)
Takže bych byla moc ráda, kdybyste to nebrali jako článek vyloženě pro vnější čtenáře. Je prostě soubor vzpomínek určený hlavně mně a mým kamarádům. :)

Nezapomenutelné okamžiky roku 2014
  •  Když jsme s Aničkou běhaly pod Eiffelovkou, protože tam foukalo a nám byla příšerná zima (a potom se snažily vyfotit selfie).
  • Naše rozhovory s Týnkou před spaním na lyžáku (ochutnávka byla zde). 
  • Když jsem s tátou nakupovala korálky v Jablonci nad Nisou (Nezapomenutelné! :D).
  • Když jsme s Aničkou vezly z Prahy z Ikey vlakem židli, nebesa a lampu v nákladovém prostoru pro kola.
  • Když jsme se konci školního roku fotili a já Aničce málem vypíchla oko loktem.
  • Když Monika Sommerová zpívala nejvyšší tón ve Fantomovi opery.
  • "Style show" na táboře, když jsme se převlékli za strašidla a pojmenovaly se "Scary movie".
  • Když jsme šli v dubnu s Áďou do kavárny Mefisto. 
  • Když Nikča F. pašovala do divadla kafe.


  • Když jsme sebou švihla na Mikulášské prodloužené (+ polka s Týnkou).
  • Když jsem Aničce na Vánočním koncertě oklepávala z rukou do vlasů třpytky, protože se mi rozsypaly a já nevěděla, co s nimi.
  • Když jsem si došila sukni ze záclon.


  • Když jsem u mamky v práci totálně spálila popcorn a její kolegyně se přišla podívat, jestli něco nehoří. 
  • Když jsme s Aničkou nakupovaly v drogerii s velkým košíkem.
  • Když jsem v červnu naprosto šíleně zmokla.
  • Když jsem na Ringoturnaji četla nahlas Alchymistu.
  • Když Nikča S. dělala přemety v Kutné Hoře u Barbory.


  • Když jsme si s Ničkou psali ve škole "I need" list. 
  • Když jsme s Aničkou smažily dýni a tu potom na Instagramu nikdo nepoznal.
  • Když holky blbly na Ringoturnaji ne spacácích. 


  • Když jsme s rodiči na dovolené asi dva kilometry nesli kola po "zelené".
  • Když se Volša natáhl ve škole na chodbě a odmítal vstát, dokud Nikča...pššt. 
  • Když jsme s rodiči jeli autem z Itálie a já přečetla Harryho Pottera čtyřku.
  • Když jsem byla s Áďou Jeníčkem venku.


  • Když Nová generace rozdávala před gymplem lízátka.


  • Když jsem jela s mamkou vlakem v dešti.
  • Když Nikča S. lezla s Arnoštem pod stůl.


  • Když jsme jeli na lyžák a hráli Černé historky. 
  • Když jsme na lyžáku stavěly nezapomenutelné pokusy o sněhuláka.
  • Když jsem dostala jednoho krásného jeřába.
  • Když jsme nacvičovaly taneční choreografii na Nikolčin muzikál.
  • Když jsme na škole v přírodě dobíhaly do chatek po náročné výpravě.
  • Když jsme s Aničkou chodily po městě a snažily se zpívat znělku reklamy na Play-do ve dvojhlase (a potkala nás Nikča F.).
  • Když jsme se předevčírem s bráchou a neteří koulovali.


Vsadila bych se, že těch okamžiků doopravdy bude tak třikrát, čtyřikrát, pětkrát víc, jenom jsem si na prostě zrovna nevzpomněla. :) Každopádně děkuju všem, co se tu objevili, za to, že jsou (a že mě ještě nepřetáhli pánvičkou po hlavě) a doufám, že si další rok užijeme stejně pěkně! :)

A totéž přeji i vám, čtenářům, kteří mi děláte neustále obrovskou radost. Nikdy bych nevěřila, že moje bláboly bude někdo číst a komentovat. :) Mějte se všichni krásně a nikdy se snadno nevzdávejte. ;)
S přáním štastného nového roku,
Matty. :)

úterý 30. prosince 2014

Budu potřebovat nafukovací knihovnu

Ahoj,
tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych vám ukázala, jaké knížky mi přinesl Ježíšek. :) Tedy, já měla tenhle "článek" naplánovaný už od Štědrého dne, jenže doteď na to vlastně ani nebyl čas a nebo bylo špatné světlo a tak. I když, vzhledem k tomu, že to všechno fotím na mobil, tak nevím, proč se ještě starám o světlo, když ta kvalita stejně nebude nic moc. :D Ale doufám, že to omluvíte. :)

Loni jsem psala článek, kde jsem ukazovala 12 knih, které jsem našla pod stromečkem. Musím se přiznat, že se tak trochu i stydím, když vám píšu, že letos jsem našla pod všemi stromečky (a nás, u babičky, u bráchy) celkem 17 knih.
Přijde mi to jako neskutečné číslo a tolik knížek jsem ani po nikom nechtěla. Ale abych to trochu ospravedlnila a abyste pochopili, že nejsme miliardáři (:D), tak musím podotknout, že u nás se prostě knihy přes rok nekupují a spíš se chodí do knihovny. Takže knihy jsou u nás většinou nejčastějším řešením dárku pro ostatní (i když ne v tak monumentálním počtu, jako tentokrát u mě).

No, co nadělám, můžu vám tak akorát slíbit, že je všechny budu s chutí půjčovat dalším lidem, kteří o ně budou stát. Což budu, protože já je často půjčuji i lidem, kteří o ně zas tolik nestojí v naději, že si to přeci jen přečtou. :D

Ale teď už ty knížky.
Povedlo se mi je rozdělit zhruba do šesti pro mě tematických oblastí, tak jdeme na to.

Z Levných knih 
Zajíc s jantarovýma očima - Edmund de Waal
Umět milovat - Katie Cotugno
Návrat z temnoty - Liz Coely

Tyhle knížky jsem si pod stromeček vybrala až potom, co mi táta řekl, že mi strejda chce dát k Vánocům nějakou rtěnku nebo tak. Ovšem tatínek mu vysvětlil, že na tyhle věci moc nejsem a dopadlo to takhle. :)


John Green
- Hledání Aljašky
- Papírová města

Myslím, že jsem to psala v seznamu přání, ale tak proč to nezopakovat, žejo. :) Osobně se mi totiž mnohem víc líbí paperbackové vydání Greenových knih, než to těžké velkoformátové, tak jsem s objednáváním čekala do poslední chvíle a jsem za to ráda. Tohle Hledání Aljašky má totiž podle mě úplně skvělou obálku!
(A navíc mám v tomhle vydání už Hvězdy, tak mi to ladí. :))


(Ne)Obyčejný kluk (samostatná kategorie) - R. J. Palaciová

Na (Ne)Obyčejného kluka jsem narazila náhodou v Globusu ( Eh, já vím...), kde byl zlevněný na třetinu původní ceny, jako poslední kus. Svedla jsem kvůli němu bitvu s tátou (to jsem ještě nevěděla, že Ježíšek bude na knihy TAK štědrý) a nakonec se za mě přimluvila maminka. :)


Nové série
Percy Jackson, Zloděj blesku - Rick Riordan
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti - Ransom Riggs
Podivné město - Ransom Riggs
Škola dobra a zla - Soman Chaiani 

Kdyby tohle náhodou někdy četla Freckles (což se nemá šanci stát, ale stejně), tak prosímtě - ten Percy, TEN PERCY, ten je tam kvůli tobě! Zatím jsem ještě nečetla ničí tak zanícený článek, který by překonal ten tvůj o Percy Jacksonovi, takže abys věděla, že nejsem barbar. 
A taky jenom tak mimochodem, Podivné město vlastně původně vůbec nebylo v Ježíškovu plánu, jenže, když přišly knížky, zjistilo se, že místo prvního dílu, přišel druhý. No a tak se musel doobjednat i ten první. Vlastně je to celkem zajímavé, protože Ježíšek by prý přísahal, že objednával ten první...Záhada. 


Pokračování sérií, které mám doma
Jen si troufni - Katie McGarry (Překroč svůj stín #2)
Svůdné nebezpečí - Wendy Higgins (Sweet trilogy #2)
Jsem rozohněná - Tahereh Mafi (Shatter me #3)

Jen si troufni vlastně není tak úplně pokračování, ale vystupují tam některé stejné postavy, tak jsem to sem zařadila. A Jsem rozohněná je možná trochu zajímavá tím, že mám doma jenom první a poslední díl. Druhý díl jsem totiž četla půjčený z knihovny a moc se mi nelíbil, tak jsem si ho nekupovala. Kdežto o třetím díle všichni tvrdí, že je skvělý, tak snad. :)


Samostatné knihy
Řekni vlkům, že jsem doma - Carol Rifka Brunt
Andělé a démoni - Dan Brown 
Stoletý stařík, který vyskočil z okna a zmizel - Jonas Jonasson 


No a pokud to někdo počítal, tak asi zjistil, že jsem nafotila pouze 16 knih. Je to proto, že jsme včera byli na návštěvě u mého bráchy a jeho rodiny a tam jsem dostala ještě jednu, poslední knihu a tou je Kraď jako umělec od Austina Kleona, jejíž nynější výskyt v mojí knihovičce má pro změnu na svědomí Daffodila, díky které jsem se o knížce dozvěděla. :) 

Tady ji můžete vidět vykukovat. ;)
A pokud by někoho náhodou zajímalo, co jsem dostala krom knih, tak třeba tavnou pistoli, washi pásky, knoflíky, kilové balení Haribo, dva kulichy s bambulí (aby mi už nebyla zima na ouška), boty, skoro doživotní zásobu ubrousků na brýle a župan. :)
(Jo, mám toho hrozně moc a vůbec si to nezasloužím. :/)


Tak pro dnešek všechno,
mějte se krásně, užívejte volna dokud to jde a zatím ahoj,
Matty. :)

neděle 28. prosince 2014

Příběh jednoho předmětu z mého pokoje

Vánoce 2012
Táta měl špatnou náladu, proto asi nebylo nejlepší ptát se ho, jestli bych si k Vánocům nemohla přát šicí stroj. "Stejně bude jenom ležet v koutě a vůbec, máš snad někoho, kdo tě naučí šít?" Nemám. Mamka nemá čas, babička bydlí daleko. Ale proč bych se prostě nemohla naučit šít sama?
Stejně je to jedno, šicí stroj nebude. Šicí stroj je jako kočka.

Štědrý den, všude poklidno, před domem děda špatně zaparkuje svou Pandu. Upřímně, ulevilo se mi. S prarodiči jsou Vánoce hned mnohem veselejší, příjemnější. "Tak, co? Máš nějaké speciální přání pro Ježíška?" vyzvídá babička. "No, jedno by tu bylo...ale táta to zakázal." "Aha" přitákává babička, hledíc na krabici s látkami, kterou jsme vytáhla z pod postele mojí mamky.

Kolem sedmé hodiny večerní. Dědeček si již třikrát přidal bramborový salát, zatímco ostatní členové rodiny mají už dlouho dojedeno. Děda tvrdí, že to nebylo naschvál. Zvedáme se, vyrážíme ke stromečku. Všude spousta barev a světel. A taky dárků. Hned to vypadá slavnostněji, když je pod stromkem tolik dárků, protože přibyly i ty od dědy a babičky. Zazpíváme si koledy, počkáme, až doprskají prskavky a jde se na rozdávání dárků. Pochopitelně od těch nejmenších.

O zhruba půl hodiny později. Nalézám pod stromkem velký balík s mým jménem. A také celkem těžký, boty to nebudou. Napadá mě jedna podlézavá myšlenka, že by přece? Trhám balící papír a zjišťuji, že jsem měla pravdu. Děda zase jednou nedbal rad mého táty a rozhodl se, že mi splní přání.

A tak mi tu od té doby stojí na stolku z Ikey červenošedý šicí stroj, který mě za tu dobu už několikrát naštval, potěšil a snad i naučil větší trpělivosti. Odháněl ode mě chmury, a když jsem měla pocit, že nic nedávalo smysl, sešíval kromě látky i má zlomená srdce a zatoulané myšlenky.

Mějte se krásně a užijte si zbývající dny do nového roku,
Matty. :)

neděle 21. prosince 2014

O všem a o ničem

Ahojte,
předem bych se ráda omluvila, protože moje články za poslední dva týdny sestávají pouze z informací o soutěži, ale bylo toho prostě moc a času málo. Snad to teď trochu napravím. :)

Avšak pro začátek ještě u soutěže chvíli zůstanu, protože jsme včera jeli s rodiči do Pardubic, kde bydlí i jedna z našich výherkyň - Michalka z Kouzelné klubovny. Takže mi tahle shoda okolností umožnila ušetřit jedno poštovné a zároveň jsem se poznala s dalším knižním blogerem! Viděly jsme se sice jenom na chvilku, ale musím říct, že Michalka je moc hodná a milá slečna a jsem ráda, že jsme se potkaly, i když jenom na krátkou chvíli. :)
A kdyby vás někoho zajímalo, co bylo v její tajném balíčku, tak se koukněte na její článek tady. :)

A co se se mnou dělo jinak?
A v tanečních jsme měli Maškarní, Mikulášskou prodlouženou a nakonec Věneček. Uběhlo to všechno hrozně rychle, ale nakonec uznávám, že to bylo fajn. Vlastně jsem zjistila, že mě tanec sám o sobě dost baví a připomnělo mi to pradávné časy, kdy jsem ještě chodila na aerobik (i když tedy tanec je asi tak milionkrát lepší). :D
Ráda bych chodila i do pokračovaček, ale dojíždím a nemám, jak se dostat domů a navíc mám pocit, že na to nejsem ten správnej člověk...


Víc by vás ale možná mohlo zajímat to, že jsem nakonec úspěšně došila Záclonovou sukni (kterou jsem zmiňovala tady) a otestovala ji na karnevalu v tanečních! Jéj! Jsem na sebe celkem hrdá, protože to vypadá, že se moje šicí dovednosti trochu lepší. Můžu s čistým svědomím říct, že jsem se od klíčenek přesunula k sukním (a zástěrám, ale o tom, někdy příště)!
Myslím, že Záclonové sukni věnuji samostatný článek, protože si to zaslouží a myslím, že k tomu mám pár věcí, které bych chtěla napsat. :)


Tím bych také uzavřela taneční záležitosti a přesunula se k tomu, co že jsem to dělala poslední týden a půl. :) No, krom toho, že jsme s Aničkou pořádaly soutěž a ve škole psali asi milion testů (co to všichni mají, s tím doháněním známek před Vánoci?!), jsme s Aničkou minulý pátek byly v Praze na muzikálu Fantom opery. Myslím, že to vážně stálo za to a doporučuji! (Pokud tedy ještě někdo seženete lístky, myslím, že zhruba do března je vyprodáno...)
V neděli jsme potom ještě měly v plánu podívat se do Prahy na Dyzajnmarket, ale vzhledem k tomu, že v sobotu jsme měli do půlnoci Věneček, jsem to radši tak nějak odložila na ten březnový. :)

No a tenhle pátek? Jak už nám je školní tradicí, pořádal se Vánoční koncert smíšeného sboru Gymnázia Kolín, do kterého (jak už možná víte) patřím i já. A taky Anička a další dvě mé kamarádky. A ta poslední, co s námi nezpívá (zdravím, Týnko), nám pouštěla prezentaci v pozadí. :)
Tyhle Vánoční koncerty mám prostě strašně moc ráda a Vánoce bez zpívání v divadle už by prostě neměly tu správnou atmosféru. :)
Vážně, jestli to máte někdo blízko, přijďte se příště podívat, zvu vás! ;)

zdroj
A co dělám teď? Myslím, že to, co většina z vás. ;) Lenoším, užívám si prázdnin (taky okatě ignoruji referát, který mám poslat do prvního a nemám ani nadpis), koukám na Once upon a time (začalo mě to bavit!), čtu povinnou četbu (o tom asi taky bude článek)  a poslouchám svůj vlastní soundtrack mix z Glee. ^_^

Doufám, že si Vánoce užíváte podobně
a přeji spoustu radosti, zdraví a knih pod stromečkem,
Matty. :)

P.S. Napište mi taky, jak se máte vy! ;)

středa 17. prosince 2014

Vyhlášení soutěže!

Ahoj,
tak co? Vánoce klepou na dveře a dnes nastává okamžik, na který jsme se s Aničkou moc těšily! Vyhlášení naší vůbec první soutěže!

Nejprve bychom vám chtěly moc poděkovat. Vážně, takovou účast jsme nečekaly a pokaždé, když přišel nový e-mail jsme div neskákaly radostí do stropu! ;) Nejradši bychom nechaly vyhrát všechny, ale víte, že to opravdu nejde. :)
Každopádně máme obrovskou radost, že se vám náš nápad líbil. :)

Musím ještě podotknout, že všechny odpovědi, které přišly byly slovní, což ale samozřejmě ničemu nevadí. Všechny byly úžasné na pohled (slovní tvar na počtení asi neexistuje) a všichni jste měli úžasné nápady. ;) Snažily jsme se vybrat odpovědi, které byly něčím zajímavé a prostě nám byly tak nějak sympatické. Ale nesmutněte, pokud nebudete mezi výherci, věřte, že výběr byl vážně těžký a je nám těžko u srdce z pomyšlení, že tolik dalších odpovědí nebude oceněno. :)

K technickým informacím - Výhercům touto dobou už, doufám, letí e-mail a balíčky se budeme snažit poslat zítra nebo pozítří, uvidíme, jak to vyjde. :) Každopádně kdyby se něco stalo a my byly schopné poslat je až po svátcích, určitě dáme vědět. :)

A kdo tedy vyhrál?

Čtenářka Blanka nám poslala tyto odpovědi: 
1) V jaké knize byste nejradši prožili Vánoce a proč?
Moc bych si přála strávit Vánoce v knížce Zelená míle od Stephena Kinga. A to proto, aby John Coffey zažil ty krásné okamžiky Štedrého dne, cítil vůni cukroví, bramborového salátu, řízků, prskavek a františků. Účastnil se pouštění svíček, krájení jablíčka a lití olova. Zažil ten pocit, kdy je členem rodiny a je okolo něj láska a radost. Aby alespoň jednou v životě necítil bolest a nevnímal žal lidí.
2) Kterému knižnímu hrdinovi byste dali dárek, co by to bylo a proč?
Možná pro někoho John není hrdina v pravém slova smyslu, ale já ho rozhodně jako hrdinu vnímám. A kdybych mu mohla dát dárek, nebyla by to přímo hmotná věc, ale spíše takové společně prožité odpoledne. Upekli bychom spolu moc dobrý koláč, sedli bychom si s koláčem k dobrému čaji a já bych mu přečetla pár krásných básní či úryvků z knížek, pak bychom si pustili nějakou krásnou hudbu. Následoval by nějaký příjemný film, pak bychom zašli na večeři a celý večer zakončili společným tancem. Volila bych to z toho důvodu, že John nikdy neměl možnost takové věci zažít, setkal se jen s bolestí a krutostí a já bych mu ráda ukázala, že na světe jsou i krásné věci.

Lucka nám poslala tyto odpovědi: 
1) V jaké knize byste nejradši prožili Vánoce a proč?
Já bych chtěla nejraději prožít Vánoce v knížce Děti z Bullerbynu. Tu kapitolku, kde se popisují Vánoce, mám nejraději. Když si představím tu zasněženou krajinu kolem statků, pečení perníčků, a že bych šla navštívit toho jejich dědečka a pak bychom usedli k tradiční Švédské štědrovečerní večeři (strašně bych chtěla ochutnat tu jejich kaši z mléka a šunku) a pak bychom si rozbalili dárečky..no to bych opravdu chtěla zažít, myslím že by to byly ty nejúžasnější Vánoce :) Musím si Děti z Bullerbynu zase přečíst :)

2) Kterému knižnímu hrdinovi byste dali dárek, co by to bylo a proč?
Kterému hrdinovi bych dala dárek? Ty vado to je otázka..budu mít hrdinů víc. Určitě sourozencům z knihy Květy z půdy. Ale nějaký upřímný dárek, od srdce, ne jako ten který jim dávala jejich matka jen aby jim zavřela pusy. A proč bych jim je dala? Protože se k nim vlastní rodina obrátila zády, vlastní matka je chtěla otrávit a jedno z dvojčátek umřelo..to jsem celé obrečela :( Myslím, že zrovna oni by si zasloužili nějaký dárek aby viděli že nejsou na světě úplně sami.

Veronika nám poslala tyto odpovědi: 
1) V jaké knize byste nejradši prožili Vánoce a proč?
Myslím, že je v úvodu důležité předeslat, že měřím asi 160 cm. Proč je to důležité? Protože moji spoluhodovníci by byli podobné výšky a nedělaly by mi problém nízké stropy v jejich obydlích.
Jen si to představte. U kulatých oken vedoucích do zamrzlé zahrady plápolají svíčky. Pokud vyhlédnete skrz omrzlé sklo, uvidíte i na cestu osvětlenou lucernami. Zrovna kolem pospíchá soused na vozíku taženém huňatým poníkem s nákladem přikrytým plátnem. Sem tam je v krajině vidět světélko, jinak je po vršcích rozlitá tma.
Praskání krbu nás vrátí zpátky do útulného pokojíku. Uprostřed místnosti visí na zlaté stužce jmelí, v koutku se krčí smrček. Je ozdobený sušeným ovocem a slaměnými postavičkami, které po sklizni vyrobila paní Slaninková. Špičku nahradila velká červená mašle. V balíčcích na zemi je pro každého něco: knížky, nový dýmka i s tabákem, vesta, vycházková hůl, ale i drobný šperk.
Zatímco by se společnost radovala z dárků, uždibovali by medové koláčky, ovocné šátečky a oříškové perníčky. A než by přišel čas spát, předháněli by se ve zpěvu, vtipech a historkách.
Určitě každý uhodl, do jaké knížky bych se uchýlila na Vánoce. Byl by to můj oblíbený Pán Prstenů.

2) Kterému knižnímu hrdinovi byste dali dárek, co by to bylo a proč? 
Žila byla jedna holčička. Jmenovala se Liesel a skupina zlých, namyšlených lidí jí připravila o rodiče. Měla větší štěstí, než většina dětí, které postihl stejný osud. Její noví rodiče byli v jádru moc hodní a s počínáním lidí, kteří jim vládli, nesouhlasili.
Nový táta ukázal Liesel kouzlo a sílu slov. Ale ti zlí také věděli, že slova jsou velice nebezpečná, ve spoustě našli něco, co se jim nelíbilo nebo je mohlo ohrozit. A takové knihy spálili. Stovky, tisíce krásných knížek o zajímavých lidech a dobrodružstvích. Pro malou a šikovnou Liesel to bylo nepochopitelné, vždyť ona by si je tolik chtěla všechny přečíst!
A co víc, Liesel si nemohla přečíst ani ty knížky dovolené. Vždyť její rodina neměla ani co jíst, tolikrát už k večeři měli polévku s tvrdým chlebem. Byla válka...
Věřte mi, nijak netoužím se pohybovat v Evropě za druhé světové. Ale ráda bych se na chvilku přemístila do Zlodějky knih a dát malé Liesel knížku (třeba Olivera Twista) a zápisník. Ráda bych si potom přečetla, čím by stránky zaplnila.

A Michaela nám poslala tyto odpovědi: 
1) V jaké knize byste nejradši prožili Vánoce a proč?
Vánoce bych chtěla prožít v knize, kterou napsala Ruta Sepetys. Už tušíte? Ne, nebojte, není to kniha V šedých tónech. Sebevrah nejsem. Je to knížka Potrhaná křídla. A proč? No protože se mi moc líbí ta doba. Navíc Josie jsem si moc oblíbila, a kdybych s ní mohla strávit Vánoce. Fííha, to by bylo něco. A nebudu zapírat, že by se mi líbilo potkat i toho skvělého květináře! :) 

2) Kterému knižnímu hrdinovi byste dali dárek, co by to bylo a proč? 
A u Ruty Sepetys také zůstanu. Dárek bych dala Leně a její rodině z knihy V šedých tónech. Bylo by to teplé oblečení, jídlo, léky a deky. Také bych je obdarovala slovy naděje a povzbuzení. Proč? Protože mi rve srdce představa, že se něco takového dělo. Je to opravdu kruté a vyčerpávající. A myslím, že tento dárek by byl alespoň trochu nápomocný.

Výhercům gratulujeme a jako v Karlíkovi a továrně na čokoládu, srdečně jim třeseme pravicí. ;)

A pro všechny, i ty, co nevyhráli tu mám několik koled na rozveselení, pokud vás ještě trochu přepadají pocity, že nic nestíháte, tak jako mě. ;)








Mějte se svátečně, 
Matty & Anička. :)

pondělí 8. prosince 2014

Vánoční giveaway!

Ahojky,
taky už si zpíváte koledy jako my? Ujídáte cukroví, rozvěšujete po roce zaprášená vánoční světýlka a řetězy a sháníte vánoční dárky? Ne? Tak to byste ale měli! ;)
A jestli se vám nechce, tak my vám to trošku ulehčíme. Abyste rozuměli, slovíčkem "my" je myšleno já a Anna ze spřáteleného blogu Le monde d´Anna. A teď tedy zpět k tématu.
Rozhodly jsme se uspořádat Vánoční Giveaway! Což pro čtyři z vás znamená, že od nás obdržíte tajemný balíček! Prostě jen tak... nebo možná vlastně ne úplně jen tak. (Muhehehe)
Ale abyste měli alespoň trochu představu o tom, co v balíčku najdete, tady je pár indicií:
  • 1. Balíček: 272 stran pro duši, 5ml pro tělo, 28g pro chvíle, kdy vás honí mlsná + malá pozornost pro potěšení.
  • 2. Balíček: 232 stran pro duši, 5ml pro tělo, 28g pro chvíle, kdy vás honí mlsná + malá pozornost pro potěšení.
  • 3. Balíček: 432 stran pro duši, 28g pro chvíle, kdy vás honí mlsná + malá pozornost pro potěšení.
  • 4. Balíček: 464 stran pro duši + malá pozornost pro potěšení.

Vzhledem k tomu, že je soutěž rozdělena mezi dva blogy, z každého blogu vybereme dva výherce. :)

A co proto musíte udělat?
S Aničkou jsme se shodly, že jsou nám hodně proti srsti soutěže, ve kterých jde vesměs pouze o to, abyste se stali našimi čtenáři, dali milion lajků na milion různých stránek a hodili si "banner" na blog.
Upřímně - copak není potom pořadatelům trochu líto, že mají dalších dvacet pravidelných čtenářů, kteří ale jejich články třeba vůbec nečtou a přidali se pouze kvůli soutěži?
Dříve toto fungovalo fungovalo trochu jako pojistka, ale když dnes vidím, co jsou lidé schopní udělat jenom pro účast v soutěži, trochu mě z toho mrazí.

Kždopádně věříme, že se najde alespoň pár z vás, kteří si najdou čas splnit dva jednoduché úkoly, potěšit nás několika milými slovy, výměnou za malý dárek. :)

No a jakou kulišárnu jsme si pro vás nachystaly? Nebojte se, není to nic složitého. ;)
Stačí, kdyžodpovíte na dvě jednoduché otázky. První najdete zde a druhou u Aničky na blogu Le mode d´Anna. :)

A moje otázka zní?

"V jaké knížce byste nejradši prožili Vánoce a proč?" 

Ti, co to neumí se slovy, můžou klidně úkol ztvárnit i výtvarně, vytvořit koláž, nebo co já vím, klidně zpívejte. ;)
Budu také ráda, když mi k odpovědi připíšete, jestli smím vaši odpověď zveřejnit v případě výhry. :)

Odpovědi můžete posílat na email tamakras@gmail.com celý příští týden, tedy do pondělí 15. 12.2014.
Výherce vyhlásíme zhruba do tří dnů po tomto datu, aby balíčky stihly dorazit do Vánoc (známe Českou poštu, jestli se jí to i tak povede, bude to celkem výkon). :)

A nezapomeňte se podívat k Aničce, kde na vás čeká druhá otázka. ;)
Těšíme se na vaše odpovědi!!!

Krásný předvánoční čas přeje Matty & Anna. :)

úterý 2. prosince 2014

Knižní série, které pravděpodobně nikdy nedočtu

Ahoj,
určitě to také znáte. Přijdete do knihovny nebo do knihkupectví a uvidíte díl nějaké knižní série. Řeknete si, jo, to vypadá zajímavě a zrovna jsem na to včera četla recenzi/vždyť je to zrovna ve slevě, tak já si to půjčím/koupím.
Dejme tomu, že první díl vás ještě baví. Druhý už je slabší a vy zjišťujete, že se vám ten třetí a popřípadě ještě další díly, už ale vůbec nechce číst.

Co s tím? Dočítat, přesto, že vás to nebaví? Nedočítat?

Já volím častěji spíš tu druhou variantu. Ráda bych napsala, že je to kvůli tomu, že nechci trávit drahocenný čas čtením knih, které mě nebaví, ale většinou spíš proto, že nejsem schopná sama sebe dokopat k přečtení knihy, kterou číst vlastně nechci. Takovou vůli prostě nemám.
Osobně bych některé tyhle série možná radši i dočítala, protože mám ráda ukončené "úkoly", ale neumím k tomu prostě sama sebe namotivovat.
Takže toto je mých pět knižních sérií, které jsem sice začala číst, ale nejspíš nikdy nedočtu. :)

Škola noci
Začínám tím, co začala číst spousta lidí a ta stejná spousta lidí také postupně začala vzdávat naději na nějaký smysluplný konec této série. Tedy alespoň tak mi to teď připadá.
A já to dokonale chápu. Tahle série o "jiných" upírech (řečeno s nadsázkou, protože "jiný" upír v dnešní záplavě už asi ani neexistuje), měla celkem slibný začátek a pamatuji si, že tak první tři díly se mi moc líbily. Mělo to pointu, celkem nové postavy a nebylo to Stmívání.
Nevím, jaký názor bych na to měla teď, protože když jsem tyhle díly četla, bylo mi asi jedenáct. :)
Potom ale přišel čtvrtý díl, pátý, šestý, sedmý. A když měl vyjít osmý, měla jsem už pocit, že se to vlastně celé opakuje.
Každý další díl je vlastně o tom samém, z ještě celkem přípustného milostného trojúhelníku se stane mnohoúhelník s hlavní hrdinkou Zoey, jakožto jeho středem. Jak by také ne? Vždyť Zoey je přece ta vyvolená, nejúžasnější hrdinka, která díky své spřízněností s bohyní noci dokáže dostat svých pár kamarádů a houf slintajících chlapců z jakékoliv bryndy.
(Ne, vůbec nejsem vůči této sérii zaujatá.)

Každopádně momentálně má Škola noci 11 dílů. A dvanáctý má vyjít v lednu 2015. Oficiálně má mít tato série celkem 15 dílů, ale vzhledem k předchozímu vývoji těžko říct, jestli bohyně Nyx náhodou nenajde ještě nějaké místo, kam plácnout té úžasné/předurčené/vyvolené/nejchytřejší Zoe nějaké další super tetování, aby to vydalo na další knihu.


Nehledě na to, že ty obálky připomínají spíš erotické romány, nebo jsem jediná, komu to tak připadá?

Křídla
zdroj
Tahle série vlastně asi není vůbec špatná, ale já jsem skončila po prvním díle hlavně proto, že jsem si vůbec nesedla s postavami. A také je tu zase onen milostný trojúhelník, ve kterém mi ale ani jedna z postav nepřišla příliš sympatická. 
Na druhou stranu se mi ale moc líbil nápad a pamatuji si, že se mi to zdálo i celkem vtipné. Bohužel, ve druhém díle jsem skončila po pár stranách, na mě moc překombinované. Asi.


Wicca
zdroj
První knížka od CooBoo, která se mi nelíbila. Myšleno v dobrém. :D Protože námět, ten je super. Mám ráda čarodějky, fakt jo. A možná mě trochu odradila a ovlivnila i recenze z The world outside reality, ale tohle pro mě nebylo. I přes úctyhodný počet stran, který přineslo spojení prvních třech knih v jednu, si z Wiccy vlastně vůbec nic nepamatuji. A taky jsem to asi trochu nepochopila.
Proto tahle knížka nejspíš brzy poputuje do světa. Vzhledem k hodnocení na Goodreads totiž možná nebude hlavní problém v knize, ale spíš ve mně. :)


Nádherné bytosti
zdroj
Troška nostalgie. :) Nádherné bytosti jsem četla zhruba ve stejné době, jako jsem četla Školu noci, takže mi mohlo být těch 11-12 let. Což sice není zas tak dávno, ale v dětských letech je to jako desetiletí. 
Nádherné bytosti jsou krásná série o zaklínačích. Hodně se mi líbila a pro mě, jako čtenářku, tehdy přinesla jednu velkou změnu - hlavním vypravěčem je tady totiž kluk (Harry Potter se nepočítá. :D).
Zároveň je v Nádherných bytostech pěkně promyšlená zápletka a všechno dává smysl.
Myslím, že jediný problém u mě byl v tom, že já nejsem úplně typ člověka, který by četl čistokrevné fantasy a i když Nádherné bytosti jsou v tomto ohledu spíš takový voříšek, myslím, že toho zaklínačského světa tady na mě bylo až moc. :)

Nadpozemská
zdroj
Nenechte se zmást, netvrdím, že by se mi tahle andělská série nelíbila. První díl jsem takříkajíc doslova zhltla. Problém nastal, když jsem o Nadpozemské a jejích dalších dílech začala slýchávat ze všech stran. Od kamarádek, na blozích, v knihovně, prostě všude. Postupem času už jsem měla nějakou tu mlhavou představu o tom, jak to vlastně celé dopadne a přešla mě chuť tuhle sérii dočítat, byť je ohromně čtivá.
Takže pokud máte někdo rád andělské série a tuhle jste ještě nečetli, směle do toho, třeba se vám zalíbí, jako už tolika lidem. ;)



Tak, musím říct, že to bylo tak nějak očistné, napsat si, proč vlastně tyhle série nedočtu. Rozhodně to zmírnilo moje výčitky. :)

Také máte nějaké rozečtené&nedočtené série? Plánujete je dočítat? A máte také nějaké, které určitě dočítat nebudete? Nebo dočítáte všechny, přestože vás nebaví? 

Otázka za deset bodů: Tak schválně, kdo mi zvládne vyjmenovat všechna místa, na kterých má Zoey ze Školy Noci svá úžasná tetování?

Mějte se krásně,
zpívejte koledy
a těšte se na Vánoce.
Matty. ;)