úterý 29. prosince 2015

Střípky všedních dní II.

Ahoj!
Tak dneska jsem přišla na to, že název rubriky, do které spadá tento článek se nehodí tak docela pro všechny situace. Uplynulé dny bych totiž rozhodně neoznačila jako všední. To asi nikdo.
Ale o to radši se s vámi podělím o zážitky, dárky a snad i nějaké fotografie. :)


Před časem jsem vyměnila své dětské obrazy za mapu světa a jeden obrázek, co jsem malovala já.
Žárovičkový řetěz mi tedy úplně náhodně svítí na Kazachstán. :)

sobota 26. prosince 2015

Vánoční knižní tag

Ahojte,
omlouvám se za neaktivitu, ale před Vánoci to všechno bylo hrozně hektické, ač radostné a já na psaní článku upřímně řečeno neměla ani pomyšlení. :) Dneska už jsem našla chvilku klidu, i když bych stejně měla uklízet a vařit a bůhví co ještě. :D

Ale aby se neřeklo a taky aby to tady na blogu taky trošku zvánočnělo, rozhodla jsem se vyplnit jeden knižně - vánoční tag, který vytvořila Marky z blogu Books are my life a já si ho všimla u Vlasty. :)
Oběma blogerkám moc děkuji. :)
Některé otázky, třeba jako ta první, už vyznívají asi trochu divně, když jsou dárky rozbalené, ale první polovinu tagu mám rozepsanou už delší dobu, takže odpovědi jsou autentické -  z doby předvánoční. :)

Tak se na to vrhnem!

pátek 11. prosince 2015

Seriály II.

Ahoj,
tak jsem si říkala, že by nebylo špatné podělit se s vámi o to, na jaké seriály koukám. Jeden takovýhle článek jsem už psala, ale s notnou dávkou překvapení jsem zjistila, že to bylo téměř před dvěma roky. No, kdo by to řekl?
Každopádně je jasné, že od té doby se některé mé preference trošku změnily, ačkoli každý má určitě nějaké ty seriály nebo filmy, na které se může koukat pořád a stejně se mu neomrzí. Takže některé body možná zůstanou stejné, ale můžete se těšit i na pár - pro mě (a třeba i pro vás) - novinek. :)

zdroj
1) Sherloooock
Kdo by tohle nečekal?! Uvedla jsem ho jako první před dvěma lety a uvádím ho jako první i dneska, protože Sherlocka v mých očích nic nepřekoná. Jeho závratná hodnocení jak na ČSFD, tak na Serialzone dokazují, že rozhodně nejsem jediná, kdo zbožňuje tyhle osobité detektivky okořeněné často sarkastickým humorem a osobním kouzlem Benedicta Cumberbatche i Martina Freemana.
Navíc kvalita dle mého mínění s počtem sérií (však jsou také jenom tři) neustále stoupá.

Sherlock je seriál, ke kterému mám asi největší fanouškovský vztah, a kdyby seriály dávaly v kině, tak nezmeškám ani jeden díl. Myslím, že jsem už v nějakém článku zmiňovala, že spím v tričku, na které jsem si barvou na textil napsala "I am SHERlocked" a rozhodně si také jednou pořídím vlastní klíč od Baker Street, 221B.

Myslím, že taky už všichni víte, že BBC přichystalo vánoční speciál, nejspíš aby nám ukrátili čekání na další sérii. Jedná se o jeden díl, který je tradičně zasazen do ulic Londýna, ovšem v klasické době Sherlocka Holmese - tedy první polovina 19. století. Troufám si tvrdit, že to bude vážně pecka!
Původní byl speciál plánovaný tuším někdy okolo 25. 12, ale nakonec byl posunut na 1.1.2016, což mě trochu mrzí, ale i tak je to jenom pár dní, žejo. :)


pondělí 7. prosince 2015

Vyrábím: Taška s potiskem

Ahoj!
Jasně, že jsem slibovala ve čtvrtek, nejdýl v pátek. Ale víte, jak to tady u mě bývá. Takže se ke článku pochopitelně dostávám až v pondělí večer. ;) Ale né, vážně, omlouvám se.
Dneska se nebudu moc rozkecávat, jdeme rovnou na to!

Budete potřebovat:

  • nějakou čistou, vyžehlenou bílou látku (já měla staré prostěradlo)
  • silnější filc, kus starého koberce nebo houbičku na nádobí (bramboru jsem nezkoušela, ale když to s ní šlo ve školce vodovkami, tak to možná není úplně špatný materiál)
  • barvu na textil (já měla tuhle, akorát v menší lahvičce)
  • nůžky
  • štětec
  • šicí stroj

úterý 1. prosince 2015

Tipy na dárky

Ahoj,
vím, že všichni pravděpodobně už máte nějakou tu představu o tom, čím obdarujete blízké na Vánoce, ale stává se, že se najednou objeví někdo, na koho jste prostě a jednoduše zapomněli (můj případ) a nebo někdo, pro koho je těžké nějaký dárek vybrat (pravděpodobně váš případ). Každopádně jsem si pro vás přichystala pár tipů na více-méně ručně vyráběné dárky, které vám nezaberou tolik času a zaručeně potěší.
(Rozhodně by tedy potěšily mě. :D)

Sypaný čaj
No řekněte, kdo si alespoň občas nedá čaj? Mně momentálně nejvíc chutnají ty od Basiluru, které ani nevychází příliš draze, protože do hrnku se ve většině případů dává pouze jedna lžička a to balení je obří. :) A když je nasypete například do skleněné nebo plechové dózičky, či přidáte ještě ručně malovaný hrneček, radost z dárku ještě znásobíte.
Pokud ovšem někdo čaj opravdu nestrpí, zkuste mu do dózičky připravit třeba směs na horkou čokoládu/kakao. Já dávám Granko, trochu klasického hořkého kakaa a špetku skořice. Zalít mlékem. :)

zdroj

CD s mixem hudby
Myslím, že dřív byla hudba mnohem častějším dárkem, mixovaly se pásky, cédéčka. ale s příchodem internetové hudby, kdy si každý téměř okamžitě může pustit cokoli se mu zlíbí, vymizely.
Možná i díky tomu je to tak krásný dárek, protože obdarovaný ví, že jste si s ním dali trochu práce. Já jsem loni dávala kamarádkám výběr písniček z páté řady Glee a byla jsem úplně překvapená, jak se jim to líbilo. :)
Navíc ještě můžete nějak pěkně vyzdobit obal, třeba v oblíbené barvě obdarovávaného. ;)

Taška, nejen na knihy
Pokud mají vaši přátelé rádi knihy, určitě nepohrdnou látkovou taškou, ve které je budou moct tahat kamkoli se jim zlíbí, a to beze strachu, že si proděraví igelitku a všechno se jim vysype. Nemluvě o tom, že látková taška vypadá mnohem lépe, než nějaká neosobní plastová igelitka.
Ovšem tašku můžete dát i někomu, kdo knihám tolik neholduje (cože?), hodí se i na nákup a nošení prostě úplně čehokoli.
Takovou tašku si můžete sami ušít. Rozhodně to není nijak těžké. Ale pokud si přeci jen nejste jistí, dají se koupit i plátěné tašky, na které můžete něco pěkného nakreslit barvou na textil. Nebo si vyrobte razítka a tašku nějak potiskněte. ;)


Brože
Skoro všechny slečny/dámy potěší nějaká ta brož. Je to krásný doplněk, jak na triko, tak třeba na kabát. Výhodou broží je, že ji můžete vyrobit téměř z čehokoli. Můžete si ušít nějakou z filcu. Můžete složit jeřába z nějakého tvrdšího papíru. Můžete prostě jenom na špendlík navěsit nějaké korálky a přívěšky. Jednoduše vždycky najdete něco, na co se dá zezadu přilepit (třeba tavnou pistolí) špendlík. Myslím, že třeba mušličky z dovolené by vypadly moc pěkně. :)

Záložky
Ty ocení především knihomilové, ale upřímně řečeno, záložky se hodí mnohdy i jinam, než pouze do klasických knih. Dají se použít i do kuchařek, do učebnic, do not. Zkrátka záložku nakonec s trochou kreativity využije každý. :) A je hrozně jednoduché si je vyrobit. Stačí vzít čtvrtku a něco nakreslit či namalovat, na jednom konci proděravět a otvorem protáhnout pěknou stužku. Obrázek můžete navíc ještě přelepit širokou lepící páskou - záložka se zpevní a bude trošku víc voděodolná. A nebo na ni můžete poházet třeba kolečka, co vám zbydou v děrovačce nebo sušené kytičky a teprve potom ji přelepit (vždycky je lepší je zalaminovat, ale kdo má doma laminovačku, žejo). Nebo ji můžete vyrobit z barevného papíru, nebo dokonce ušít z látky či filcu. Záložku také můžete vyrobit stejným způsobem, jako pletete náramky. ;)

Původně jsem měla v plánu udělat nějaké to vyrábění opravdu pečlivě - nafotit, popsat. Dokonce mám i pár nápadů v záloze, ale v posledních dnech toho opravdu mám trochu víc a domů se vracím za tmy. Takže by ty fotky stejně za moc nestály. Ale v pátek, možná už ve čtvrtek by to mělo být lepší a doma budu relativně brzo, takže se těšte, třeba na takový článek ještě přeci jen dojde. ;)

Zatím přeji hodně inspirace a přesný úsudek při vybírání dárků!
Vaše Šárka :)

Dnes to bude jednoduché:
Čím hodláte obdarovat vaše blízké vy? Budete něco vyrábět? :)

sobota 21. listopadu 2015

Střípky všedních dní I.

Ahoj,
vím, že jsem se odtud zase vzdálila na poměrně delší dobu, ale v posledních týdnech se toho děje tolik, že se divím, kde jsem vzala před deseti dny čas na napsání minulého článku. :)

Kromě toho, že s příchodem čtrvtletí byly ve škole třídní schůzky a psali jsme spoustu testů, jsme také zintenzivnili naši sborovou práci. Předevčírem - ve čtvrtek část našeho sboru, včetně mě, zpívala v divadle na jednom koncertu pro děti. Zpívali jsme hlavně pohádkové melodie a dokonce jsme byli svědky žádosti o ruku v přímém přenosu přímo na jevišti. :) Ovšem i nebýt toho to byl večer opravdu kouzelný a já si to moc užila. :)


Abychom se na tento koncert připravili, minulé pondělí jsme měli celý den sborové soustředění - místo školy. Celý den jsme byli v učebně hudební výchovy a zpívali. Miluju to. Kdyby bylo po mém, mohla bych takhle trávit každý den. Akorát bych asi brzo nemohla mluvit. :D


V úterý byl svátek a já ho téměř celý prolenošila. S rodiči jsme koukali na pohádky, zatímco jsem si pletla šálu a s mamkou jsme pekly marmeládové rohlíčky. Ve středu jsme o obědové pauze zase zpívali a po škole jsme nám s kamarádkou vytvořily ve vestibulu v prvním patře sborovou nástěnku. Poté měla následovat generálka onoho koncertu, ale protože jsme měly ještě hodinu volna a bály jsme se, aby nás ve škole někdo omylem nezamkl, zašly jsme do Kašpárkovy kavárny v rohlíku, kam jsem se vždycky chtěla podívat, ale nikdy jsem neměla možnost. Je odtamtud bezva výhled na Labe, železnici a naši Práchovnu. :)


Ve čtvrtek byly třídní schůzky, které se opět ukázaly být naprosto zbytečné, protože náš třídní jako obvykle neměl našim rodičům co říct. Já odpoledne trávila nákupy s kamarádkou a pak už zmiňovaným koncertem.

V pátek jsem byla s Aničkou v kině na poslední části Hunger Games. Překonala jsem svůj strach a jela jsem večer za tmy úplně sama prázdným autobusem a potom z toho měla hroznou radost. Taky celý večer pršelo, a tak jsem zase mohla vytáhnout můj oblíbený červený deštník. A kino bylo vyprodané a vypadalo jako přehlídka lidí z naší školy. :)
Ovšem, co se týče filmu, tak to byla mnohem větší lekačka, než bych čekala a mnohem méně hrál na city (i když, i tak jsem brečela, dvakrát). Jinak bych to, krom podivně zpracovaného epilogu, zařadila na úroveň první části posledního dílu - tedy skvělé. Tvůrci se celkem poctivě drželi knižní předlohy a mně docela mrzí, že už to všechno skončilo. :)


Taky už se (ať chcete nebo ne) blíží Vánoce a já se neskutečně těším na dvacátého devátého listopadu, kdy se sborem zpíváme na rozsvěcení vánočního stromku a pro mě to znamená oficiální začátek Vánoc. :) Dokonce budeme mít lucerničky a všichni stejné šály. Pro jednou si opravdu připadám, že někam patřím. :)
Potom si do třídy postavíme stromek a pověsíme nad tabuli vánoční světýlka, co jsem nám loni koupila. Nastavíme je tak, aby zběsile blikala a my se mohli soustředit na ně, místo na výuku. Aspoň doufám. :D

Dočetla jsem Eleanor & Park v angličtině, za což jsem na sebe hrdá, i když to není psané nějak zvlášť těžkou angličtinou. A přijde mi, že se tenhle příběh krásně hodí do tohohle období.
Je to skvělá kniha - takhle nějak si já představuju lásku. Nečekanou, opatrnou a hlubokou. Asi přeci jen nakonec budu romantička.
Teď momentálně mám rozečtenou Annu Kareninu. Vrátila jsem se k ní asi po dvou měsících a ráda bych ji tentokrát celou dočetla. Zatím se mi to dost líbí. Jenom ty dvacetistránkové popisy sekání luk jsou trochu nudnější, ale hádám, že to k tomu prostě patří. :)


Předevčírem mi taky přišly knížky, za poukaz, který jsem vyhrála v instagramové soutěži internetového e-shopu Dobré knihy. Vybrala jsem si Rozum a cit v angličtině (protože už jsem viděla film, takže v nejhorším se budu orientovat podle něj) a Emmu v češtině. nedávno jsem totiž viděla film Láska podle předlohy (Jane Austen Book club) a dostala jsem hroznou chuť přečíst si od Jane Austen něco dalšího, než jen Pýchu a předsudek. Mimochodem, ten film je krásný. Trochu praštěný, ale moc hezký.

zdroj

Myslím, že by to pro dnešek zase na chvilku stačilo a v bližší době, až toho nebude tolik, se snad dočkáte plnohodnotnějšího článku. ;) Teď mě tak napadlo, že tyhle moje Střípky všedních dní tak trochu připomínají (Ne)malé radosti, které píše Vysvobozená. :) Pro mě za mě, klidně to tak vlastně můžete brát. Chtěla jsem se podělit o to, co se tady u mě teď zrovna děje. :)



Mějte se krásně a ještě líp
a nebojte, i špatná období netrvají věčně. ;)
Matty :)

A co vy? Jak se teď máte? Těšíte se už na Vánoce? Zpíváte si koledy (myslím nejen před Vánoci)? Co teď čtete? Viděli jste posední část Hunger Games? Co na to říkáte? A nebo Jane Austen Book club? Umíte plést? A jaká byla vaše oblíbená pohádka, když jste byli malí? 
Však to znáte, mám milion otázek. ;) 

středa 11. listopadu 2015

Mikrorecenze na čtyři filmy aneb Movie night

Ahoj,
nedávno jsem u nás s Aničkou a Týnkou uspořádala takovou menší přespávací filmovou noc. Vzhledem k tomu že bydlím tak trochu mimo centrum všeho zdějšího dění (14 kilometrů daleko), trošku nám dala zabrat organizace dopravy, ale holky všechno v pohodě zvládly (taky sem nejely poprvé) a celý večer byl opravdu povedený. :)
Celkem jsme stihly shlédnout čtyři filmy a vysavovat tři trička a to bych řekla, že je docela dobrý výkon. No a to bych to nebyla já, kdybych neměla potřebu se k těm filmům veřejně vyjádřit. :)
 Po chvíli uvažování jsem se rozhodla, že to pojmu tak, že zahrnu hodnocení i mých kamrádek, abyste měli komplexnější přehled, protože vnímání se prostě liší člověk od člověka.
Ovšem upozorňuji, že ve slovním hodnocení je obsažen pouze můj pohled. ;)

zdroj
Jako první jsme viděly Bezva vejšku
Byl to Týnčin nápad, takže já jsem o filmu prakticky nic nevěděla. A tak to bylo asi nejlepší. V souhrnu jde o to, že se hlavní hrdina nedostane na vysokou školu a tak (tajně samozřejmě), založí svou vlastní. Z toho potom vyplývají všelijaké vtipné situace a problémy.

Musím říct, že na to, že jsem ve skutečnosti očekávala nějakou obyčejnou komedii, Bezva vejška překonala má očekávání. Sedl mi styl humoru i zápletka. (Miluju komedie, většinou i ty horší, ze školního prostředí.) Celé je to samozřejmě dost praštěné a rozhodně nereálné, ale pokud se s tím smíříte, myslím, že si užijete 90 minut celkem slušné zábavy. Na ČSFD nemá tenhle film nijak valné hodnocení, ale podle mě se v tomto žánru se rozhodně najdou i mnohem horší kousky. :)
Hodnocení na ČSFD: 59%
Moje hodnocení: 65% Aniččino hodnocení: 45% Týnčino hodnocení: 70%

zdroj
Druhým filmem je potom Výchozí bod
V originále I Origins. Je to film úplně jiného žánru a z úplně jiného prostředí, než ten předchozí. Jedná se totiž o drama s prvky sci-fi (nebo o sci-fi s prvky drama?). Hlavní postavou je Dr. Ian Gray  (ano, samozřejmě, že mi to celou dobu evokovalo úplně jiného [greje]), vědec, který zkoumá evoluci oka. Musím se přiznat, že první polovinu té vědecké části filmu jsem vlastně vůbec nepochopila. Ale hlavní pointa mi byla celkem jasná i bez toho.

V druhé části se film zaměří hlavě na oční duhovku. Ta se u každého člověka liší a má zcela jedinečnou strukturu, kterou lze s pomocí nové technologie "poznat" a katalogizovat. Tehdy se dostáváme spíše do té sci-fi fáze a ve filmu se začíná objevovat otázka reinkarnace. Ačkoli spíš jde o přenášení některých vnitřních rysů z člověka na člověka, právě skrze duhovku.
Možná máte pocit, že jsem vám právě prozradila všechen děj, ale na svou obranu musím zmínit, že většinu z tohohle najdete už v traileru a zbytek vám dojde. ;)

Kromě téhle vědecké linie se ve filmu vyskytuje také vztahová rovina, která se s tou vědeckou velmi úzce pojí. Řekla bych že trochu je to i film psychologický.
Co se mého názoru týče, mrzí mě, že hodně věcí jsem se dozvěděla už z traileru, protože mi přijde, že bez něj by všechny ty dějové zvraty dostaly úplně jiné grády. Jinak je to ale film úžasně propracovaný a přesto, že je trochu depkoidní a většina postav mi lezla na nervy a nad jejich chováním jsem občas kroutila hlavou, myslím, že stojí za shlédnutí. :)
Hodnocení na ČSFD: 78%
Moje hodnocení: 75% Aniččino hodnocení: 90% Týnčino hodnocení: 65%

zdroj 
Třetí v pořadí byl film jménem Králova zahradnice
Ten jsem vybrala já, protože jsem ho viděla už předtím a moc se mi líbil. Popravdě řečeno jsem si ho poprvé pustila hlavně kvůli tomu, že tam hraje Alan Rickman (který film i režíroval) a Kate Winslet. Řekla bych, že oba dva se na svou roli krásně hodili. :) 
Jak už název napovídá, celý film se týká zahradničení, tedy spíš zahradní architektury, ale myslím, že by to nikoho tolik nebavilo, kdyby Králova zahradnice postrádala ještě romantickou linku, která jím prochází prakticky od samého počátku.
K té mám jedinou výhradu a sice, že mi ani jeden ze stěžejních herců této dějové linie nepřipadal nijak zvlášť zamilovaný. Kdybych nějak zhruba nevěděla, kam film směřuje, tak bych to asi nepochopila. :)
Ale jinak nabízí tenhle film takový romanticko-komický něžný vhled do doby Ludvíka XIV.
Hodnocení na ČSFD: 60%
Moje hodnocení: 70% Aniččino hodnocení: 65% Týnčino hodnocení: 90%

zdroj
Posledním filmem, který jsme stihly vidět a nakonec ho musely dokoukávat na mém pidi-netbooku, protože mi jeho konec nechtěl DVD přehrávač přečíst, byla Země zítřka
Myslím, že mluvím za nás všechny, když řeknu, že nás nalákal hlavně trailer, který je opravdu povedený, avšak já za sebe bych chtěla ještě dodat, že jsem podle něj čekala něco...trochu jiného. Nakonec se tenhle film ukázal jako větší pohádka, ale i tak byl v celkovém pohledu docela pěkný. :)

Začátek mě mátl, protože se postavy jakoby hádají o to, kdo bude celý příběh vyprávět. Chápu, čeho tím chtěli tvůrci docílit, ale já z toho byla opravdu spíš zmatená.
Když se ale vyprávění ujme jedna z hlavních postav - Casey, film nabývá většího spádu a než se dostaneme ke konci, tak zábavnost stoupá. Tedy, nechci říkat, že by konec nebyl tolik zábavný, ale čekala jsem od něj něco víc. Nějaké epičtější zakončení tak zajímavého příběhu. Přijde mi, že Země zítřka měla o něco větší potenciál.
Občas mi totiž přišlo, že je to film skoro až pro mladší děti, ale na to mi připadalo konečné řešení zápletky buď až moc jednoduché a nebo naopak až příliš filozofické. A nebo jsem to jenom nepochopila. :D

Každopádně, teď to zní, že se mi Země zítřka vůbec nelíbila, ale to není pravda. Jenom jsem od ní čekala něco jiného. Pokud ale do ní půjdete s tím správným očekáváním - jako, že je to taková sci-fi pohádka, určitě se vám to bude líbit. ;)
Hodnocení na ČSFD: 59%
Moje hodnocení: 60% Aniččino hodnocení: 75% Týnčino hodnocení: 50%

Zatím se mějte moc krásně a napřečtenou!
Matty.

Taky jste někdy pořádali přespávací filmovou noc? Jaké to bylo, pokud ano? A chtěli byste, pokud ne? Viděli jste nějaký z mnou zmíněných filmů? Co si o nich myslíte? A kolik byste jim dali procent vy? :)

středa 28. října 2015

Jizerskohorské krásy na podzim

Ahoj!
Před několika málo hodinami jsem se vrátila z rodinné dovolené v Jizerkách. Byli jsme tam sice loni na kolech, ale vzhledem k tomu, že nám ve škole dali volno na celý tento týden, rozhodli jsme se, že se tam podíváme znovu a tentokrát procestujeme Jizerské Hory po svých. :)
Tak se stalo, že se mi na blogu sešly dvoje "Krásy" po sobě, ale jak se znám, tak bych s tímhle článkem nevydržela čekat. Podzim je moje oblíbené období a hory jsou pro něj úplně perfektní kulisou. Jednoduše řečeno jsem téměř nepustila foťák z ruky. :)
Zároveň se mi osvědčilo, že na naši dovolenou prostě nemá smysl brát na pět dní čtyři knihy a ještě pletení. Přečetla jsem dvě a neupletla jsem ani řadu, a přesto to beru jako úctyhodný výkon, protože když jsme se v pět večer přitrmáceli na chatu chtělo se mi možná tak jít se navečeřet a hned potom padnout do postele a už z ní nikdy nevylézt. :D
Celkově to ale bylo moc pěkné, jenom mě mrzí, že nemáme žádnou partu, se kterou bychom na podobné akce jezdili. Přijde mi, že pak je to ještě větší sranda (po nás nastupovala na chatu podobná parta asi čtyř rodin a ten zmatek byl ohromně vtipný a roztomilý).

No a teď už samozřejmě ta fotodokumentace. :)



























Ta lampa mi tam s tímhle pozadím přišla hrozně vtipná. :D



Riedlova vila v Desné. Mají tam informační středisko a vevnitř to vypadá jak...v Downtown Abbey nebo tak někde. :) 

Riedlova hrobka v Desné. 








Možná to není na první pohled postřehnutelné, ale táta je ve výskoku. :)
Černínské vodopády.


Souš (nejvtipněji pojmenovaná vodní nádrž).










Nádraží ve Smržovce. Obecně tady v té oblasti jezdí nejroztomilejší dvouvagonové vláčky, co jsem kdy viděla. :)
Jablonec nad Nisou.












Rozhledna Bramberk, bohužel zavřená.



















Tohle bude asi moje nejoblíbenější fotka. :)
Moje marná snaha zachytit vykopáváné listí ve vzduchu I. 
Marná snaha zachytit vykopávané listí ve vzduchu II. 
Ta dýně jen tak položená na nějakém stavebním materiálu obklopená latěmi mi přijde neskutečně kouzelná. :)


Moje prapodivná ruka s mimořádně nenalakovanými nehty, nová bunda a znovunalezený prstýnek. 







Nejlepší na tom je, že jsme cestou opravdu potkali jednoho postaršího pána na přesně takovémhle starodávném kole. :) 
Z návštěvy Cimrmanova Majáku (nejvýše položený maják na světě) a Muzea Cimrmanovy doby.











Odjezdová.

A nakonec už jenom Trosky z dálky a přes sklo auta. :)
Musím uznat, že je těch fotek opravdu požehnaně a to jsem se opravdu snažila vybrat jen ty, které se mi líbily nejvíc. Taky to možná občas nedává smysl (na jedné fotce dejme tomu pes a na druhé les), ale takhle je to hezky chronologicky, jak to šlo po sobě a mně se to tak líbí mnohem víc. :)

Doufám, že jsem na vás přenesla trochu té podzimně-horské atmosféry a zatím se mějte moc krásně a užijte si to volno, které nás ještě čeká. :)
Matty. :)

Byli jste teď někdy v Jizerských horách? Máte je rádi? Jak se vám líbí na podzim? Máte rádi Cimrmana? A majáky? Máte nějaké výletní plány? :)
(A která fotka se vám líbí nejvíc? Hrozně mě to zajímá. :D)