sobota 21. listopadu 2015

Střípky všedních dní I.

Ahoj,
vím, že jsem se odtud zase vzdálila na poměrně delší dobu, ale v posledních týdnech se toho děje tolik, že se divím, kde jsem vzala před deseti dny čas na napsání minulého článku. :)

Kromě toho, že s příchodem čtrvtletí byly ve škole třídní schůzky a psali jsme spoustu testů, jsme také zintenzivnili naši sborovou práci. Předevčírem - ve čtvrtek část našeho sboru, včetně mě, zpívala v divadle na jednom koncertu pro děti. Zpívali jsme hlavně pohádkové melodie a dokonce jsme byli svědky žádosti o ruku v přímém přenosu přímo na jevišti. :) Ovšem i nebýt toho to byl večer opravdu kouzelný a já si to moc užila. :)


Abychom se na tento koncert připravili, minulé pondělí jsme měli celý den sborové soustředění - místo školy. Celý den jsme byli v učebně hudební výchovy a zpívali. Miluju to. Kdyby bylo po mém, mohla bych takhle trávit každý den. Akorát bych asi brzo nemohla mluvit. :D


V úterý byl svátek a já ho téměř celý prolenošila. S rodiči jsme koukali na pohádky, zatímco jsem si pletla šálu a s mamkou jsme pekly marmeládové rohlíčky. Ve středu jsme o obědové pauze zase zpívali a po škole jsme nám s kamarádkou vytvořily ve vestibulu v prvním patře sborovou nástěnku. Poté měla následovat generálka onoho koncertu, ale protože jsme měly ještě hodinu volna a bály jsme se, aby nás ve škole někdo omylem nezamkl, zašly jsme do Kašpárkovy kavárny v rohlíku, kam jsem se vždycky chtěla podívat, ale nikdy jsem neměla možnost. Je odtamtud bezva výhled na Labe, železnici a naši Práchovnu. :)


Ve čtvrtek byly třídní schůzky, které se opět ukázaly být naprosto zbytečné, protože náš třídní jako obvykle neměl našim rodičům co říct. Já odpoledne trávila nákupy s kamarádkou a pak už zmiňovaným koncertem.

V pátek jsem byla s Aničkou v kině na poslední části Hunger Games. Překonala jsem svůj strach a jela jsem večer za tmy úplně sama prázdným autobusem a potom z toho měla hroznou radost. Taky celý večer pršelo, a tak jsem zase mohla vytáhnout můj oblíbený červený deštník. A kino bylo vyprodané a vypadalo jako přehlídka lidí z naší školy. :)
Ovšem, co se týče filmu, tak to byla mnohem větší lekačka, než bych čekala a mnohem méně hrál na city (i když, i tak jsem brečela, dvakrát). Jinak bych to, krom podivně zpracovaného epilogu, zařadila na úroveň první části posledního dílu - tedy skvělé. Tvůrci se celkem poctivě drželi knižní předlohy a mně docela mrzí, že už to všechno skončilo. :)


Taky už se (ať chcete nebo ne) blíží Vánoce a já se neskutečně těším na dvacátého devátého listopadu, kdy se sborem zpíváme na rozsvěcení vánočního stromku a pro mě to znamená oficiální začátek Vánoc. :) Dokonce budeme mít lucerničky a všichni stejné šály. Pro jednou si opravdu připadám, že někam patřím. :)
Potom si do třídy postavíme stromek a pověsíme nad tabuli vánoční světýlka, co jsem nám loni koupila. Nastavíme je tak, aby zběsile blikala a my se mohli soustředit na ně, místo na výuku. Aspoň doufám. :D

Dočetla jsem Eleanor & Park v angličtině, za což jsem na sebe hrdá, i když to není psané nějak zvlášť těžkou angličtinou. A přijde mi, že se tenhle příběh krásně hodí do tohohle období.
Je to skvělá kniha - takhle nějak si já představuju lásku. Nečekanou, opatrnou a hlubokou. Asi přeci jen nakonec budu romantička.
Teď momentálně mám rozečtenou Annu Kareninu. Vrátila jsem se k ní asi po dvou měsících a ráda bych ji tentokrát celou dočetla. Zatím se mi to dost líbí. Jenom ty dvacetistránkové popisy sekání luk jsou trochu nudnější, ale hádám, že to k tomu prostě patří. :)


Předevčírem mi taky přišly knížky, za poukaz, který jsem vyhrála v instagramové soutěži internetového e-shopu Dobré knihy. Vybrala jsem si Rozum a cit v angličtině (protože už jsem viděla film, takže v nejhorším se budu orientovat podle něj) a Emmu v češtině. nedávno jsem totiž viděla film Láska podle předlohy (Jane Austen Book club) a dostala jsem hroznou chuť přečíst si od Jane Austen něco dalšího, než jen Pýchu a předsudek. Mimochodem, ten film je krásný. Trochu praštěný, ale moc hezký.

zdroj

Myslím, že by to pro dnešek zase na chvilku stačilo a v bližší době, až toho nebude tolik, se snad dočkáte plnohodnotnějšího článku. ;) Teď mě tak napadlo, že tyhle moje Střípky všedních dní tak trochu připomínají (Ne)malé radosti, které píše Vysvobozená. :) Pro mě za mě, klidně to tak vlastně můžete brát. Chtěla jsem se podělit o to, co se tady u mě teď zrovna děje. :)



Mějte se krásně a ještě líp
a nebojte, i špatná období netrvají věčně. ;)
Matty :)

A co vy? Jak se teď máte? Těšíte se už na Vánoce? Zpíváte si koledy (myslím nejen před Vánoci)? Co teď čtete? Viděli jste posední část Hunger Games? Co na to říkáte? A nebo Jane Austen Book club? Umíte plést? A jaká byla vaše oblíbená pohádka, když jste byli malí? 
Však to znáte, mám milion otázek. ;) 

středa 11. listopadu 2015

Mikrorecenze na čtyři filmy aneb Movie night

Ahoj,
nedávno jsem u nás s Aničkou a Týnkou uspořádala takovou menší přespávací filmovou noc. Vzhledem k tomu že bydlím tak trochu mimo centrum všeho zdějšího dění (14 kilometrů daleko), trošku nám dala zabrat organizace dopravy, ale holky všechno v pohodě zvládly (taky sem nejely poprvé) a celý večer byl opravdu povedený. :)
Celkem jsme stihly shlédnout čtyři filmy a vysavovat tři trička a to bych řekla, že je docela dobrý výkon. No a to bych to nebyla já, kdybych neměla potřebu se k těm filmům veřejně vyjádřit. :)
 Po chvíli uvažování jsem se rozhodla, že to pojmu tak, že zahrnu hodnocení i mých kamrádek, abyste měli komplexnější přehled, protože vnímání se prostě liší člověk od člověka.
Ovšem upozorňuji, že ve slovním hodnocení je obsažen pouze můj pohled. ;)

zdroj
Jako první jsme viděly Bezva vejšku
Byl to Týnčin nápad, takže já jsem o filmu prakticky nic nevěděla. A tak to bylo asi nejlepší. V souhrnu jde o to, že se hlavní hrdina nedostane na vysokou školu a tak (tajně samozřejmě), založí svou vlastní. Z toho potom vyplývají všelijaké vtipné situace a problémy.

Musím říct, že na to, že jsem ve skutečnosti očekávala nějakou obyčejnou komedii, Bezva vejška překonala má očekávání. Sedl mi styl humoru i zápletka. (Miluju komedie, většinou i ty horší, ze školního prostředí.) Celé je to samozřejmě dost praštěné a rozhodně nereálné, ale pokud se s tím smíříte, myslím, že si užijete 90 minut celkem slušné zábavy. Na ČSFD nemá tenhle film nijak valné hodnocení, ale podle mě se v tomto žánru se rozhodně najdou i mnohem horší kousky. :)
Hodnocení na ČSFD: 59%
Moje hodnocení: 65% Aniččino hodnocení: 45% Týnčino hodnocení: 70%

zdroj
Druhým filmem je potom Výchozí bod
V originále I Origins. Je to film úplně jiného žánru a z úplně jiného prostředí, než ten předchozí. Jedná se totiž o drama s prvky sci-fi (nebo o sci-fi s prvky drama?). Hlavní postavou je Dr. Ian Gray  (ano, samozřejmě, že mi to celou dobu evokovalo úplně jiného [greje]), vědec, který zkoumá evoluci oka. Musím se přiznat, že první polovinu té vědecké části filmu jsem vlastně vůbec nepochopila. Ale hlavní pointa mi byla celkem jasná i bez toho.

V druhé části se film zaměří hlavě na oční duhovku. Ta se u každého člověka liší a má zcela jedinečnou strukturu, kterou lze s pomocí nové technologie "poznat" a katalogizovat. Tehdy se dostáváme spíše do té sci-fi fáze a ve filmu se začíná objevovat otázka reinkarnace. Ačkoli spíš jde o přenášení některých vnitřních rysů z člověka na člověka, právě skrze duhovku.
Možná máte pocit, že jsem vám právě prozradila všechen děj, ale na svou obranu musím zmínit, že většinu z tohohle najdete už v traileru a zbytek vám dojde. ;)

Kromě téhle vědecké linie se ve filmu vyskytuje také vztahová rovina, která se s tou vědeckou velmi úzce pojí. Řekla bych že trochu je to i film psychologický.
Co se mého názoru týče, mrzí mě, že hodně věcí jsem se dozvěděla už z traileru, protože mi přijde, že bez něj by všechny ty dějové zvraty dostaly úplně jiné grády. Jinak je to ale film úžasně propracovaný a přesto, že je trochu depkoidní a většina postav mi lezla na nervy a nad jejich chováním jsem občas kroutila hlavou, myslím, že stojí za shlédnutí. :)
Hodnocení na ČSFD: 78%
Moje hodnocení: 75% Aniččino hodnocení: 90% Týnčino hodnocení: 65%

zdroj 
Třetí v pořadí byl film jménem Králova zahradnice
Ten jsem vybrala já, protože jsem ho viděla už předtím a moc se mi líbil. Popravdě řečeno jsem si ho poprvé pustila hlavně kvůli tomu, že tam hraje Alan Rickman (který film i režíroval) a Kate Winslet. Řekla bych, že oba dva se na svou roli krásně hodili. :) 
Jak už název napovídá, celý film se týká zahradničení, tedy spíš zahradní architektury, ale myslím, že by to nikoho tolik nebavilo, kdyby Králova zahradnice postrádala ještě romantickou linku, která jím prochází prakticky od samého počátku.
K té mám jedinou výhradu a sice, že mi ani jeden ze stěžejních herců této dějové linie nepřipadal nijak zvlášť zamilovaný. Kdybych nějak zhruba nevěděla, kam film směřuje, tak bych to asi nepochopila. :)
Ale jinak nabízí tenhle film takový romanticko-komický něžný vhled do doby Ludvíka XIV.
Hodnocení na ČSFD: 60%
Moje hodnocení: 70% Aniččino hodnocení: 65% Týnčino hodnocení: 90%

zdroj
Posledním filmem, který jsme stihly vidět a nakonec ho musely dokoukávat na mém pidi-netbooku, protože mi jeho konec nechtěl DVD přehrávač přečíst, byla Země zítřka
Myslím, že mluvím za nás všechny, když řeknu, že nás nalákal hlavně trailer, který je opravdu povedený, avšak já za sebe bych chtěla ještě dodat, že jsem podle něj čekala něco...trochu jiného. Nakonec se tenhle film ukázal jako větší pohádka, ale i tak byl v celkovém pohledu docela pěkný. :)

Začátek mě mátl, protože se postavy jakoby hádají o to, kdo bude celý příběh vyprávět. Chápu, čeho tím chtěli tvůrci docílit, ale já z toho byla opravdu spíš zmatená.
Když se ale vyprávění ujme jedna z hlavních postav - Casey, film nabývá většího spádu a než se dostaneme ke konci, tak zábavnost stoupá. Tedy, nechci říkat, že by konec nebyl tolik zábavný, ale čekala jsem od něj něco víc. Nějaké epičtější zakončení tak zajímavého příběhu. Přijde mi, že Země zítřka měla o něco větší potenciál.
Občas mi totiž přišlo, že je to film skoro až pro mladší děti, ale na to mi připadalo konečné řešení zápletky buď až moc jednoduché a nebo naopak až příliš filozofické. A nebo jsem to jenom nepochopila. :D

Každopádně, teď to zní, že se mi Země zítřka vůbec nelíbila, ale to není pravda. Jenom jsem od ní čekala něco jiného. Pokud ale do ní půjdete s tím správným očekáváním - jako, že je to taková sci-fi pohádka, určitě se vám to bude líbit. ;)
Hodnocení na ČSFD: 59%
Moje hodnocení: 60% Aniččino hodnocení: 75% Týnčino hodnocení: 50%

Zatím se mějte moc krásně a napřečtenou!
Matty.

Taky jste někdy pořádali přespávací filmovou noc? Jaké to bylo, pokud ano? A chtěli byste, pokud ne? Viděli jste nějaký z mnou zmíněných filmů? Co si o nich myslíte? A kolik byste jim dali procent vy? :)