sobota 21. května 2016

Střípky všedních dní V.

Ahoj,
dneska nemám tak úplně náladu na psaní, takže dnešní Střípky budou více obrazové než textové. Od posledního příspěvku z této "rubriky" jsem se měla pěkně a taky klidně. Přesto, že se mě toto téma ještě netýká, připadá mi, že žiju jenom maturitami. Poslední týdny byly proložené příhodnými volnými dny a vyučování je celé roztrhané a vlastně i třeba díky hokeji poměrně nezahlcující. Navíc jsme byli ještě na geologické exkurzi na Kozákově, přičemž nejhezčí na celém výletu byl výhled z rozhledny na vrcholu Kozákova.

neděle 15. května 2016

Náhodné haiku

Ahoj,
nevím, co se mi to stalo, pravděpodobně se mi vlivem jarního vzduchu přerušily synapse v mozku, protože když jsem si před pár dny sedla ke stolu s tím, že trochu zabásním v rámci plnění dalšího bodu (S)nové výzvy, dopadlo to tak, že místo básnění na téma ze mně proudila slova čistě náhodná. A nebylo jich málo. Na mé básnické poměry.
Bude to těmi kvetoucími stromy, jsem si tím jistá.
Nicméně mi bylo líto můj literární počin, za jistou dobu jediný, schovávat ve Všehobloku, i když ve srovnání s ostatními...no, se to nedá srovnávat. :D (Ale stejně, napsala jsem haiku, juchů.)
Ještě mě napadá - neumím navazovat. Haiku píšu jako ostrůvky poezie v mém téměř čistě prozaickém světě a nejhezčí mi na tom přijde, že se tím dá v málo slovech vyjádřit hodně. Takže prostě nenavazuji, víc než sedmnáct slabik k jedné věci ode mě nejspíš nedostanete. :)

Všechny ty záře
bezedných spících duší
mě snad pohltí

°°°


Pára nad hrnkem
a zažloutlé listy knih,
oblaka tmavnou.

°°°
Přání a sliby,
myslíš, že to vydrží
déle než ve snu?

°°°
Drobky v posteli
jedenáctou odbíjí,
nedělní ráno

°°°
Rozkvetlé chrpy
v barvě ultramarínu
pod nebem sivým

°°°
Čajové lístky,
zapomenuté lžičky
v kavárnách času

°°°
Nebe nad ránem
všechno zapomenuté
úspěšně skrývá

°°°
Komické stejně
jako ústa všech starých
pouťových klaunů

Mějte se krásně a přeji hodně nápadů a chuti do psaní! :)
Šárka Matty

P.S. Máte rádi haiku? Co raději píšete/čtete, poezii nebo prózu? Máte nějaký oblíbený literární útvar? 

neděle 8. května 2016

Uvařte si čaj, přečtěte si knihu

Ahojte,
jak jsem slíbila, vzhledem k tomu, že jsem už dlouho nerecenzovala žádnou knihu ani tak obecně o knížkách moc nepsala, dneska na ně dojde.
Za ty necelé dva měsíce jsem pár knih přečetla a většinou jsem vybrala dobře a příběh se mi líbil. Ti, se kterými se potkávám na Goodreads, už nejspíš nějakou představu budou mít, ale dejme tomu, že své myšlenky trošku rozvedu. Takže tenhle článek bych pojala formou jakýchsi knižních doporučení, protože když se mi nějaká kniha líbí, tak chci, aby si ji přečetlo co nejvíc lidí. A taky se jim líbila. Ale to už je jiná věc. :D

zdroj
Na začátku března jsem se pustila do OTKY, kterou jsem dostala k Vánocům. S předstihem jsem
viděla film a podle něj i podle anotace, jsem očekávala, že se mi to bude líbit, protože mám tyhle lehkomyslné (protože ten příběh je fakt jako...cukrová vata? peří?) románky ráda. Ovšem pokud jste film také shlédli a knihu ještě nečetli, předesílám, že se dějově hodně liší. Hodně, hodně. Ale i tak je obojí pěkné. :) Vlastně je to docela super, protože se klidně můžete podívat na film ještě před tím, než si přečtete knihu a žádných velkých spoilerů se vám nedostane. Krom konce. (Ale přiznejme si, vážně si myslíte, že Bianca skončí s někým jiným, než s Wesleym? :D)

Co se týče jen a pouze knížky, tak je psaná lehce, vtipně, trochu přisprostle a prostě tak, jak by veselá knížka z prostředí střední školy měla být psaná. Biancu si zamilujete, protože možná není královna krásy, ale je ohromně vtipná a svá vnitřní dramata prožívá s nadhledem, a dokáže při tom nebýt otravná. :) A Wesley je takovej...namachrovanej ťunťa. Je zvláštní, jak se to dokáže v jednom člověku sloučit. A jak překvapivě dobře to funguje. :D