neděle 16. dubna 2017

Singularita

Místnost. Světlo. Stín.
A mezi tím
pomalu vyřknuté
tiché slovo
"prozatím".

 

Šachovnici přeletěli ptáci.
Linie bláznovství
pomalu se ztrácí.

Kdy začaly ikony
neplatící nájmy
znevažovat veškeré
společné zájmy?

Jsme povrchní
a zároveň hloubaví 
svoboda se nám
dostala do hlavy.

Je těžké psát 
o téhle době,
když jsme všichni
zavřeni v sobě.

A zatím za oknem
ve stínech se proplíží
svět, který se nedívá,
ale jen přihlíží.

Vesmír přesto
nepřestává hučet,
když stále zarytě
hledám někoho
ke své singularitě.


Dlouho jsem zvažovala, jestli tohle zveřejnit. Nemá to totiž žádnou formu, je to opravdu splácané halabala z myšlenek, špatně poslepované. Takové špatně slepené rozbité zdrcadlo, co teď ukazuje křivě a roztříštěně.
Nicméně.
Je to asi nejautentičtější báseň, co jsem zatím napsala (pravda, moc jsem jich nenapsala). Obvykle, když se snažím napsat nějakou báseň, tak nad tím hodně přemýšlím, počítám slabiky, zvažuji verše, snažím se vytvořit kontinuitu. Také asi proto mi psaní básní není tolik blízké. Tuhle jsem ale ze sebe vysypala v poměrně krátkém časovém sledu jenom proto, že jsem chtěla a že to šlo. Proto je taková...syrová. A tak tu nakonec je.
Asi bych to mohla nějak rozebírat, ale nechce se mi. Určeno k volné interpretaci. :)

Mějte se moc pěkně, užijte si jaro a krásné Velikonoce!
Šárka Matty

P.S. Jak se máte? Umíte psát veselé básně? (Mně to, jak vidno, dělá potíže.) :)

6 komentářů:

  1. Vlastně je to hezky volné. (Tak nějak mám pocit, že navzdory svému nadšení pro poezii se mi zatím mezi své čtenáře podařilo rozšířit jen negativitu - tedy že báseň ve volném verši je špatná. Ach jo, to jsem nechtěla. To, že mně se líp píše verš vázaný, neznamená, že to je to jediné dobré. Ale to nic. Jen nad tím moc přemýšlím.)
    Veselé básně psát neumím.

    OdpovědětVymazat
  2. Nemyslím, že by to tak každý bral, neboj. :) Já jsem z tohohle svého pokusu rozpačitá spíš proto, že to volné být nemělo. No, všechny básně ale asi být vázané nemůžou nebo mi nejsou souzené. :)
    Já také ne.
    Měj se hezky. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Pár veselých básniček se mi už napsat podařilo, ale jsou to spíš takové hrátky s verši než vyloženě básně, řekla bych. :)
    Tohle se mi fakt dost líbí. Možná proto, že je to tak hezky poslepované z tvých pocitů a náhlých myšlenek a impulsů, napsáno úplně upřímně tak, abys to všechno vyjádřila, ne aby to mělo nějakou dokonalou formu. Koneckonců, nikdo nepřemýšlí dokonale a nebylo by to pak takhle pěkně autentické. To přirovnání k zrcadlu je stejně nejlepší.

    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám vždycky pocit, že štěstí asi musím prožívat jinak, trochu akčněji, většinou se nedonutím na tak dlouhou dobu sedět a skládat slovíčka. :)
      To mě moc těší, že se ti to líbí. :)
      Díky. :)
      Také se měj pěkně!

      Vymazat
  4. Je hezká! Po čtení Zimohrádku od Wenische pro mě byla jako lahodný zákusek, Wenisch je prostě zlo. Já bych chtěla psát básně, ale nikdy jsem se do toho vážně nepustila, protože jsem se bála, že budou špatné, a teď, když jsem prošla semestrem versologie a fonetiky, se toho bojím snad ještě víc, protože prostě chci mít jednotnou formu, správný počet slabik, přesně jak jsi psala, a co je nejhorší, metrum bez chyb, přičemž se mi nejvíc líbí jamb, jenže mi to pořád skáče. A pak čtu takového Wernische, který nemá vůbec nic, a přesto je to považováno za poezii. U tvé básně mi moc nelahodí rým "nájmy/zájmy", protože je ho dosaženo shodou mluvnických kategorií, což není nejlahodnější způsob vytvoření rýmu. Dobré je naopak "zarytě/singularitě", to se mi líbilo. Ale nejsem tady, abych ti dala kompletní rozbor, takže toho nechám :D Poezie je věc strašně zvláštní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Ha, to jsou přesně ty důvody, proč nikdy nepůjdu studovat bohemistiku, já bych se pak bála cokoli napsat, začala bych nad tím oc přemýšlet. :D
      Metrum je pro mě vůbec věc velmi záhadná, myslím, že ho jakž takž zvládnu vycítit a poznat, ale při psaní si můžu o nějakém praktickém využití leda nechat zdát. Tohle přenechám povolanějším. :D
      Aha, děkuji, to jsem vůbec netušila, člověk by řekl (z mého pohledu), že je to spíš ku prospěchu. Ale jak jsem psala, já jsem u téhle básně neřešila vůbec nic, natož tohle.
      No a tou singularitou jsem si naopak vůbec nebyla jistá. Jen se mi to slovo neskutečně líbí, tak jsem ho tam nakonec nechala. :)
      To ano. :)

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)