sobota 8. července 2017

Zelené krásy

Ahoj,
před posledním týdnem školy jsme s naší třídou strávili čtyři dny v Českém ráji na turistickém výletě. Na takovéhle akce jezdím poměrně ráda, jelikož chůze je mi poměrně příjemná a rádá trávím čas s kamarády. Krom toho také můžu hodně fotit a protože jsem za ty letošní čtyři dny zvládla ve foťáku nashromáždit něco okolo čtyřset fotek, rozhodla jsem se, že z toho poskládám jeden menší vzpomínkový článek. Vždyť to vlastně byl nejspíš náš poslední výlet v tomto složení. A bylo to pěkné. :)

Projížděli jsme kolem makových polí. 

(A kdybyste měli náhodou pocit, že tenhle článek nestojí za přečtení, tak vězte, že přícházíte o několik fotek naprosto roztomilých koťátek!)


 
 
 

Ubytovaní jsme byli v Nebákově, kde jsme takhle se třídou byli už dvakrát (někteří dokonce třikrát, protože tam měli sportovní kurz). Spali jsme v chatičkách, což mi přijde fajn, akorát je hrozně slyšet, když někdo venku dělá bordel. Krom toho je tam uprostřed pěkné volejbalové hřiště a za budovou, kam jsme chodili na jídlo je rybník a hráz. 

 

 

 
Tohle sekání vypadalo hrozně hezky, tradičně a tak. korát jsme pak všichni kýchali a teklo nám z nosu. 

 

 
Ondra má jedinečnou schopnost jako první si všimnout, když ho fotím. :) 

A teď přichází ta slíbená koťátka:  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Volejbal hrajeme ve škole poměrně často a řekla bych, že i docela rádi. Jako jeden z mála sportů mě celkem dost baví, ovšem to může být způsobené i tím, že jsem poměrně vysoká, a tak se mi to dcela dobře hraje. Tady na výletě jsme navíc nebyli úplně všichni, takže nám to obvykle i vycházelo hezky na počet na týmy. Následující fotky pořídila spolužačka Verča, protože já jsem zrovna hrála. Hned na první fotce mám dokonce tu čest být zvěčněná při podání. :)

  


 

 

Hned ve čtvrtek po večeři začalo krásně pršet, tak jsme se s Týnkou a Nikčou rozhodly, že se půjdeme podívat na hráz. Nakonec jsme tam stravili pěknou chvíli, protože přestože pršelo, nebyla nijak velká zima. Vznikly také poměrně pěkné fotky. 

 




  
Na téhle fotce jsem krásně tlusťoučká. Ale taky dost spokojená.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Tahle fotka je trošku vtipná, protože je na ní hrozně vidět rozdíl mezi Týnkou a Nikčou. Nikča je totiž takový energický magor (v dobrém), takže  mám spoustu fotek, kde je Týnka zastavená v nějakém něžném pohybu a za ní Nikča nakročená na přemet nebo něco podobného. :D

 

 

 

 

 

 

 

 
Vidíte? Zase Ondra. :D

 

 

 

 

 

 

 
Tyhle fotky by měly objasnit název článku. V Českém ráji je totiž úplně všechno zelené. 

 

 

 

 

 

V pátek jsme vyrazili na výlet. Náš pan třídní má bohužel artrózu obou kolen a sotva chodí, naštěstí je ale hodný a věří nám (navíc většině z nás už bylo osmnáct), a tak klukům svěřil mapu a my se vydali na cestu sami. O poloze jsme informovali telefonním spojením. 
Na následující fotce ale nejsme všichni. Někteří spolužáci s námi do Nebákova vůbec nejeli, někteří už byli pryč (Andulka a Niky) a pak taky čtveřice borců, co se den před tím neskutečně opili, jela autem. Což jsme celou cestu všichni odsuzovali. Protože vážně? Jet autem na Kost, najíst se v hradní restauraci a jet autem zpátky? To asi nikdy nepochopím. (Nakonec se na ně ještě v Nebákově po návratu muselo čekat, protože cestou zpátky zabloudili a měli u sebe klíčky od některých chatek, takže se někteří z nás, co jsme šli pěšky, nemohli dostat dovnitř.)

 
Na samospoušť, ale běhání jsem byla ušetřena, to obstarala Nikča. :)

 

 

 

 

 
Tuhle fotku "v chodu" jsem dávala už i na Instagram, protože se mi hrozně líbí. A Pepa (úplně napravo, šedé triko) mě vždycky rozesměje. Nejlepší je, že jsem si toho výrazu vůbec nevšimla, když jsem to fotila. Až když jsme si sedli na zmrzlinu a já začala prohlížet vyfocené fotky. 

 

 
Kakost v Týnčině drdolu.

 

 

 

 

 

 

 

 
Jsou seshora, protože jsem zrovna stála na stolku a snažila se vyfotit selfie. Nicméně těch vás radši ušetřím, mohli byste se totiž leknout.

 
Prý to v těch sandálech bylo horší.

 
Mám takový pěkný zvyk strkat Týnce do drdolu kvítí.

  

 

 
Večerní deskovky.

 

 

 

 

 

 

V sobotu jsme potom dopoledne vyrazili na Trosky. Tentokrát se k nám dokonce připojili i dva spolužáci z té čtveřice, co s námi den před tím nešla, což jsme ocenili. Po asi kilometru nás pak došli i ti zbylí dva a na Trosky bychom tedy dorazili všichni, nebýt toho, že v táboře zůstal Pepa. Asi dospával. A sbíral borůvky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Týnky zásluha. Nebýt jí a Elišky, pravděpodobně nemám žádné fotky. :)

 

 

 

 

 

 
Po návratu si kluci půjčili loďku. Jejich nešťastné rozmístění na plavidle ovšem zapříčinilo, že zpátky ke břehu doplula posádka se zadkem lodi ponořeným a již bez dvou členů, kteří radši skočili do rybníka.

 

 

 
A večer následoval menší táborák. :)

 



 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 K večeru jsme si potom s holkama vzpomněly na takové to dětské věštění, které má dívce nebo chlapci pomoct se rozhodnout, ze koho se provdat či s kým se oženit. Nevím, jestli to také znáte, ale vrcholí to "svatbou", kdy se dívka nebo chlapec dozví, zdy s jejich svazkem souhlasí ďábel, Bůh, čert a anděl a také, jestli přijdou jejich svědci a rodina a vlastně i oni sami na svatbu. Výsledky byly zajímavé. 

Celkem, až na takové menší večerní karamboly mých spolužáků, převážně vyplývající z konzumace přemíry alkoholu (namátkou: poslední noc s námi na chatce spal Petr - měli jsme volnou postel - jelikož mu Michal pozvracel tu jeho), myslím, že to byl vydařený výlet. Jak už jsem psala, já ráda chodím. A ještě radši chodím s přáteli v přírodě. Takže tak.
Kdoví, jestli se nám ještě někdy povede něco podobného uspořádat. :)

Doufám, že se máte pěkně. :)
Zase někdy, 
Šárka Matty

P.S. Jezdíte se školou na výlety? Byli jste někdy na Troskách nebo na Kosti? Máte rádi pěší turistiku? A déšť? A koťátka? Jaké je vaše oblíbené luční kvítí (já mám nejradši chrpy, máky a kakosty) :)

4 komentáře:

  1. My jsme se školou byli teď v té Anglii a co se party lidí týče, bylo to vážně fajn, protože jsme doma nechali všechny ty pitomce, co akorát kouří a chodí pít a jsou sprostí a tak. Prostě pohoda.

    Koťátka jsou nádherná! A volejbal mám moc ráda, akorát v něm nejsem nějak extra zručná. Ale legrace to je! :)

    Pěší turistika mě čeká v létě, ňach ňach. A mám ráda pampeličky a sedmikrásky. Ale vlčí máky jsou taky fajn. :)

    Mimochodem, "nový" vzhled? Moc pěkný! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, taky mám ráda, když se spojí takoví ti milí spolužáci. :)
      To ano! Mě na tom baví, že když se sejde dobrá parta lidí, tak je jedno, když to někomu nejde. :)
      Sedmikrásky mám taky moc ráda. :)
      Děkuju, ale úplně jsem nepochopila o jaký vzhled by se mělo jednat. Měla jsem za to, že je tu všechno při starém. :D

      Vymazat
  2. To jsou perfektní fotky! Je hezké, že existují třídy, v nichž je dobrý kolektiv. Ta naše se sice snese, ale neřekla bych, že bychom se měli rádi. A není to jenom tím, že já bych byla nějak vyloučená z kolektivu - ano, sice jsem, ale ani zbytek třídy spolu netráví čas nějak rád. Při zmínkách společných akcí většina lidí akorát tak otráveně koulí očima.
    Na Troskách jsem jednou byla, mám to vcelku blízko, ale na Kosti jsem nebyla ještě ani jednou. Pěší turistiku mám moc ráda. Déšť jak kdy - v létě je déšť nejhezčí, když nefouká a stačí jen tak jít pod deštníkem. Ale hrozně mi vadí, když mi zmoknou vlasy. Z pochopitelných důvodů. :D Že mám ráda koťátka, to je známá věc. Proto mě koťátka v tvém článku velice potěšila. Oblíbené luční kvítí jsem ještě donedávna neměla, ale pak jsem zjistila, že se mi vlastně moc líbí vlčí máky. Miluji červenou barvu. Kdybych byla pohádková bytost, určitě bych si přála být Maková panenka. :D
    A moc ti to sluší. Na té spokojené fotce rozhodně nevypadáš tlusťoučká. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji!
      To je mi líto. U nás to taky není úplně dokonalé a trochu mě mrzí, že některé lidi z naší třídy pořádně neznám, ale myslím, že si asi budeme po maturitě trochu chybět. :) A jsem za to vděčná.
      T s těmi vlasy chápu, mně když zmoknou tak, jak jich mám málo, to pak vypadá, že nemám skoro žádné. Ale stejně mám déšť hrozně ráda.
      Jsem ráda, že tě koťátka potěšila. :)
      Jé, to je pěkné,určitě by jsi byla skvělá Maková panenka, máky jsou prostě bezvadné.
      Děkuju. :)

      Vymazat

Veškeré komentáře mi dělají obrovskou radost a snažím se na všechny odpovídat. :)